Bodné a střelné poranění a jeho závažnost
Souhrn:
Poranění zabodnutým předmětem nebo zástřel je natolik závažné, jak a které vnitřní orgány jsou poškozeny.
Poranění tupým předmětem
Zabodnutý předmět do kůže (nejčastěji hřebík, šroubovák, tupý nůž) často nelze z rány vytáhnout – pevně drží v kůži. To je dáno tím, že kůže je velmi pružná. V okamžiku pronikání hrotu hřebíku kůží je kůže velmi prohnutá a napnutá a ve výsledku je otvor v kůži menší, než je průměr proniklého předmětu.
Kůže jej velmi pevně drží, kolem zabodnutého předmětu je velmi napjatá. K odstranění předmětu bývá nutné znecitlivění okolí, drobné naříznutí otvoru (jeho zvětšení) a následně snadné vyproštění předmětu.
Poranění ostrým předmětem
To neplatí pro velmi ostré předměty, které při pronikání kůži nenapnou a pak je otvor stejně velký jako pronikající předmět (například injekční jehla). Poranění velmi ostrým předmětem téměř nebolí. Čím ostřejší je pronikající nástroj, tím menší je způsobená bolest.
Velmi ostré jsou skleněné střepy, které při pronikání kůži řežou pod určitým úhlem, a vzniklá rána může být zcela jiná než původní střep. Nebezpečí poranění střepem spočívá v jeho snadném pronikání do hlubokých struktur.
Drobná ranka na zápěstí může souviset se závažným poraněním šlach, cév nebo nervů. Při poranění ruky je třeba vždy vyzkoušet hybnost a čití prstů. V prstech totiž nejsou žádné svaly. Prsty jsou složeny pouze z kostí, kloubů, vazů, šlach, tuku, kůže a nehtů. Svaly, které prsty pohybují jsou uloženy na předloktí a k prstům vedou pevné šlachy, které pohyb přenáší. V případě přerušení některé šlachy nelze provést některý pohyb některým prstem.
Zabodnutý nebo uvízlý předmět v těle
Zapíchnutí a zalomení jehly nebo třísky (párátka) do chodidla je velmi svízelné a časté poranění. V tukovém polštáři chodidla se zabodnutý předmět těžko hledá, někdy předchází odstranění i několik neúspěšných pokusů. Třísky a předměty organického původu je nutné odstranit, jinak by byly příčinou opakovaných zánětů.
Drobné kovové předměty (nejčastěji odštěpky kovu při uhození kladivem do majzlíku) není nutné za každou cenu odstraňovat. Bolest ustoupí po ústupu zánětu. Často pak vrostou kovové částečky do podkoží, časem jsou obaleny jizevnatou tkání a nepůsobí majiteli žádné potíže. Střepina však může potíže působit, například drážděním nervu. Pak je její odstranění nutné.
Střelné poranění je natolik závažné, jaké tkáně jsou projektilem zdevastované nebo poškozené. Přežije-li postřelený člověk, cílem chirurgů na operačním sále je napravovat škody, které způsobila energie projektilu.
Spojují se roztříštěné kosti, sešívají se porušené cévy, šlachy, svaly, nervy. Všechny části často roztrhaného projektilu nebo všechny broky často ani není možné ani nutné odstranit. Vyjmutí projektilu samotného bývá prioritou pouze v amerických filmech :-)
Zapíchnuté silnější předměty (jako např. šíp, drát, větev) není vhodné při první pomoci z těla vůbec uvolňovat, ale naopak transportovat poraněného i se zapíchnutým předmětem.
Článek odpovídá na následující otázky
- Jaký je rozdíl v bodném poranění tupým a ostrým předmětem?
- Proč není dobré v rámci první pomoci odstraňovat zabodnutý předmět z těla?
- Proč není nutné vždy odstraňovat v těle uvízlé kovové střepiny?
- S čím může souviset drobná ranka na zápěstí?