Noční brnění prstů ruky: karpální syndrom
Souhrn:
Syndrom karpálního tunelu se projevuje brněním, trnutím až bolestí 2. až 4. prstu ruky. Potíže narůstají hlavně v noci. Rozhýbání prstů pomůže pouze krátkodobě. Trvalým řešením obtěžujících potíží je operační uvolnění utlačovaného nervu.
Drobné zápěstní kůstky jsou ve zdravém zápěstí uloženy do mělkého oblouku (ve tvaru písmene U), který je shora uzavřen pevným vazem. Tento uzavřený prostor je nazýván karpální tunel. Tunelem procházejí šlachy ohýbačů prstů a středový nerv (nervus medianus). Při pohybu prstů šlachy tunelem volně kloužou a středový nerv není drážděn.
Syndromu karpálního tunelu vzniká:
- zmenšením objemu tunelu (nejčastěji jizvením po úrazu) nebo
- zvětšením objemu procházejících šlach (nejčastěji otokem spojeným se zánětem).
Obě tyto změny se projeví brněním 2. až 4. prstu nejprve při zátěži. Brnění lze zpočátku odstranit rozcvičením prstů. S narůstajícími příznaky syndromu přechází brnění v trnutí až bolesti postižených prstů, a to převážně v noci. Rozcvičení prstů přináší stále pouze dočasnou úlevu.
Karpálním syndromem trpí převážně ženy středního a vyššího věku. V tomto stádiu se nemocní často nesprávně domnívají, že se jedná o cévní mozkovou příhodu (mrtvici).
Příčiny útlaku nervu s následným brněním
Brnění prstů může mít různé příčiny, jednou z nich může být např. syndrom karpálního tunelu. Při krátkodobém útlaku nervu lze většinou brnění rozcvičit. Dlouhodobý útlak většinou vyžaduje chirurgické řešení.
- Příčiny krátkodobého útlaku nervu:
- přeležení končetiny nebo otlačení končetiny v nepřirozené poloze,
- nesprávně přiložená sádrová fixace
(pak je nutné neprodleně reklamovat fixaci na příslušném pracovišti), - uhození do „brňavky“
(brňavka je místo v lokti, kde vřetenní nerv prochází žlábkem v kosti těsně pod kůží a je tedy zranitelný).
- Dlouhodobý útlak nervu bývá způsoben:
- nejčastěji příliš těsným tunelem v zápěstí (karpální syndrom),
- méně často tlakem svalových úponů na krku (skalenový syndrom),
- nebo tlakem nezhoubného nádoru,
- nebo tlakem cizího předmětu či jizvy.
Určení diagnózy a léčení syndromu karpálního tunelu
Diagnózu určí neurolog na základě vyšetření končetinových nervů a zjistí místo útlaku. Standardně se provádí nebolestivé přístrojové vyšetření EMG (elektromyografie). Jednoduchou operaci následně provede chirurg (nejlépe na specializovaném pracovišti chirurgie ruky), ortoped, neurochirurg nebo plastický chirurg.
Operace se provádí v místním znecitlivění. Protnutí těsného vazu nad zápěstními kůstkami většinou přináší okamžitou úlevu. Při těžším postižení se stav upraví až časem.
U komplikovanějších případů a při poruchách hojení je nutná pooperační fixace k zabránění nadměrného jizvení. Tím by mohlo dojít i k recidivě onemocnění. Délka fixace a doba rozcvičování (rehabilitace) a následné povolení zátěže se na různých pracovištích liší. Většinou se jedná o 2 až 3 měsíce do plné fyzické zátěže ruky.
Článek odpovídá na následující otázky
- Co je karpální tunel?
- Jaké jsou příčiny vzniku syndromu karpálního tunelu?
- Kterou denní dobu se nejvíce projevuje rozvinutý syndrom karpálního tunelu?
- Jaké mohou být příčiny brnění prstů ruky?
- Který lékař řeší potíže s karpálním tunelem?