Zvětšené lymfatické uzliny

Souhrn
Normální lymfatické uzliny nejsou bolestivé ani hmatné. Zvětšení nebo bolestivost uzliny má vždy svůj důvod, po kterém je třeba pátrat. Nejčastěji se jedná o zánět, bohužel někdy i o nádor.

Lymfatický systém – mízní cévy a funkce mízních uzlin

Krevním oběhem putuje v krevní plazmě směs krvinek a krevních destiček. Tepnami teče krev k cílovým orgánům a žílami zpět k srdci. Během předávání kyslíku a živin ve vlásečnici (přechod mezi tepnou a žílou) se plazma dostává do mezibuněčného prostoru. V případě setkání s většími částečkami, volnými buňkami nebo produkty zánětu se plazma do srdce nevrací žilním systémem, ale lymfatickým (mízním).

Lymfa je viditelná například v případě velmi povrchní oděrky, kdy nezačne z kůže krvácení, ale vyroní se pouze nažloutlá tekutina, která posléze zaschne v nažloutlý nekrvavý strup.

Lymfatické cévy jsou přerušeny uzlinami. Mízní uzliny jsou jakási sítka, která z lymfy vychytávají všechny nežádoucí částečky a buňky, aby se nedostaly do krevního oběhu.

V lymfatických uzlinách jsou některé mikroorganizmy zničeny, některé mohou lymfatickou cévou pronikat k další uzlině. Nečistoty jsou v uzlinách uloženy natrvalo. Podle příčiny se zvětšená uzlina po ústupu zánětu znovu zmenší nebo zůstane trvale zvětšená. Při postižení nádorem uzlina dlouhodobě narůstá.

Zvětšené, bolestivé a jinak změněné lymfatické uzliny

Normální lymfatické uzliny jsou drobné a nejsou ani hmatné ani bolestivé ani viditelné. Mění se v případě výskytu nějakého problému ve spádové oblasti (oblast, odkud přitéká lymfa). Uzliny se mohou zvětšit do velikosti hrachu až fazole, mohou být hmatné, bolestivé, viditelné.

Důvodem zvětšení uzlin bývá zánět, pohmoždění nebo nádor oblasti, odkud lymfa přitéká. Podle stádia zánětu budou uzliny bolestivé nebo nebolestivé:

  • Čerstvě vzniklý zánět povede k bolestivému zvětšení uzliny (akutní zánět).
  • Dlouhodobý zánět způsobí dlouhodobé nebolestivé zvětšení uzlin (chronický zánět).

Příklady zvětšení lymfatických uzlin

  • Nadměrná zátěž dolních končetin u mladých lidí často vede ke zvětšení a bolestivosti tříselních uzlin. Vzniklou bolestivou bouličku nutno odlišit od kýly.
  • Zánět nehtového lůžka, oděrky prstů nebo pat mohou způsobit bolestivé zvětšení uzlin v zákolenní jamce nebo v tříslech.
  • Dlouhodobé oděrky nebo plísně nohou zapříčiní nebolestivé zvětšení tříselních uzlin.
  • Stejně tak dojde ke zvětšení uzlin na horní končetině v loketní jamce nebo v podpaží (zánět, oděrka, namožení).
  • Prudký zánět na končetině s horečkou může způsobit rudý horký viditelný pruh od místa zánětu směrem k trupu s bolestivou uzlinou na konci. Jedná se o zánět lymfatické cévy, která se změnila a stala se viditelnou a bolestivou (laicky nesprávně označována jako otrava krve).
  • Zánět nebo nádor ve stěně hrudníku nebo v prsu rovněž způsobí zvětšení uzlin v podpaží (stejná spádová oblast jako pro horní končetinu).
  • Zvětšení uzliny na přední straně krku a nad klíční kostí svědčí pro onemocnění v krku nebo v hrudníku.
  • Bolesti v krku, zánět v dutině ústní nebo zánět zubu způsobí zvětšení podčelistních uzlin.
  • Zvětšené uzliny za uchem nebo vzadu na krku mohou být při problému ve kštici (vlasatá část hlavy) nebo v uchu.

Článek odpovídá na následující otázky

  1. K čemu slouží mízní cévy?
  2. K čemu slouží mízní uzliny?
  3. Proč zvětšená uzlina někdy bolí a někdy nebolí?
  4. Co bývá nejčastější příčinou zvětšení podčelistních uzlin?


Autor
MUDr. Jaroslav Pavelka, mudr.pavelka [zavináč] pralek.cz
Copyright
Všechna práva vyhrazena
Mapa stránek