Otřes mozku nebo jen pohmoždění hlavy?

Souhrn:
Pohmoždění hlavy lékařské vyšetření nevyžaduje. Vyjmenované příznaky otřesu mozku však vedou zraněného k lékařskému vyšetření.

Pád na znak, poranění hozeným předmětem, uhození o futro nízkých dveří, náraz na pevné břemeno nebo poranění při potyčce jsou nejčastějšími příčinami tupého nebo krvavého poranění hlavy. Po takovém poranění je třeba rozlišit, jestli se jedná jen o pohmoždění hlavy nebo o otřes mozku a jak se ve kterém případě zachovat.

Bezvědomí jako příznak otřesu mozku

Pro otřes mozku svědčí bezvědomí (třeba jen krátkodobé), které navazuje na úraz hlavy. Poskytovatel první pomoci by se měl ujistit, zda poraněný v bezvědomí dýchá (akce srdeční nebývá tímto úrazem změněna). K záchraně života tedy většinou postačí zachovat volné dýchací cesty (vyprázdnění dutiny ústní, záklon hlavy nebo pouze stabilizovaná poloha). Většinou zraněný během krátké doby po úrazu sám vědomí opět nabude.

Upadne-li dítě a uhodí se do hlavy, pro lékaře je důležitá informace, jestli pláč nastal bezprostředně po úrazu (pro posouzení třeba jen krátkodobého bezvědomí). Další chování poraněného dítěte bude úměrné bolesti související s úrazem nebo nějak změněné. Je třeba se k takovému dítěti chovat vlídně a klidně. Klidní musejí být rodiče (opatrovníci), aby dítě nebylo vyděšeno z jejich chování.

Příkladem otřesu mozku po úrazu hlavy je krátkodobé bezvědomí po každém KO v boxu. Boxer většinou během odpočítávání sám nabývá vědomí.

Zvracení jako příznak otřesu mozku

Žaludeční nevolnost po úrazu hlavy může souviset s bolestí. Zvracení po úrazu hlavy však svědčí pro otřes mozku. Zachránce musí dbát na to, aby zraněný nevdechl zvratky. Je logické, že poraněný nesmí nic jíst ani pít do vyšetření lékařem. Většinou takové zvracení ustává do 24 hodin od úrazu.

Pokud souvisí úraz hlavy s pitím alkoholu, rovněž je třeba se přiklonit k otřesu mozku. Rozlišení je velmi obtížné, poraněného opilce by měl vyšetřit odborný lékař.

Porucha paměti jako příznak otřesu mozku

Zapomenutí okolnosti úrazu hlavy svědčí pro otřes mozku. Někdy si zraněný nevybavuje okolnosti, které předcházely úrazu, někdy si nepamatuje vlastní mechanizmus úrazu, často neví, co na úraz navazovalo. Po takovém úraze se poraněný neustále dokola ptá, co se stalo, proč, kde a podobně. Po odpovědi se ptá ihned znovu. Během cesty k lékaři je třeba poraněnému zvolna a klidně opakovaně odpovídat a uklidňovat jej.

Poruchy paměti nebývají závažné, stav se většinou během 1-2 dnů vrací do normálu.

Pohmoždění hlavy bez doprovodných příznaků

Jestli po poranění hlavy nenásledovalo bezvědomí, zvracení ani porucha paměti se zmateností, ale normální chování poraněného, nejedná se o otřes mozku ale o pohmoždění hlavy.

Po tupém poranění hlavy vznikne boule – krevní výron. Studený obklad na hlavu udělá zraněnému dobře. Po úrazu hlavy je dobře být v klidu, šeru, chladnu, nejíst, pouze se napít. V případě chuti a únavy je možné spát, lépe ve společnosti druhé osoby. Bohužel může dojít k závažnému poranění mozku i bez známek otřesu mozku. Toto poranění se může projevit i s delším časovým odstupem.

Článek odpovídá na následující otázky

  1. Jaké jsou příznak otřesu mozku?
  2. Vyskytuje-li se pouze jeden nebo dva ze tří hlavních příznaků, jedná se o otřes mozku?
  3. Je nutné při výskytu jen jednoho ze tří příznaků otřesu mozku vyhledat lékařské vyšetření?
  4. Je nutné lékařské vyšetření po tupém poranění hlavy bez vedlejších příznaků?


  • Autor: MUDr. Jaroslav Pavelka, mudr.pavelka [zavináč] pralek.cz
    Copyright: Všechna práva vyhrazena
  • Mapa stránek