Srdeční infarkt: rozpoznání infarktu
Souhrn:
Bezodkladné zahájení masáže srdce při infarktu zachrání život a včasné další léčení může vrátit pacienta do plného zdraví.
Infarkt myokardu (česky záhať srdečního svalu) patří mezi civilizační choroby. Většinou navazuje na nezdravý životní styl (kouření, nedostatek pohybu, obezita, cukrovka, vysoký krevní tlak, stres), ale může přijít i z „plného zdraví“ u aktivního člověka. Infarkt postihuje nejčastěji muže ve středním a vyšším věku.
Jak funguje srdce
Srdeční sval pumpuje krev do těla. Aby srdeční sval mohl dobře pracovat, musí být sám zásoben dostatečným množstvím okysličené krve. Zvláštní cévy rozvádějí krev srdcem, postupně se větví a ke každému kousku srdečního svalu přivádí krev pouze jediná céva.
V jiných svalech a orgánech k jednomu místu přivádí krev více cév, poškození jedné z nich je snadno nahrazeno ostatními a vzniklý problém se nemusí vůbec projevit. Zdravá céva má ve stěně sval a je schopna se rozšiřovat nebo zužovat – podle nároků zásobovaného místa.
Člověk trénovaný pravidelnou zátěží je schopen v případě potřeby několikanásobně zvýšit práci srdce; zrychlením akce srdeční, zvýšením krevního tlaku a zvýšením stažlivosti srdce. Je-li srdeční sval dostatečně zásoben krví, zvýšení srdeční aktivity si člověk ani neuvědomuje, nemá žádné potíže.
Srdeční rytmus je určován zvláštním uzlíkem, z něhož vychází v určitých intervalech impulzy a stahy srdeční se rozšiřují po srdci systematicky speciálním nervovým převodním systémem.
Projevy onemocnění srdečních cév
Srdeční cévy podléhají stárnutí stejně, jako ostatní cévy v těle. Kornatění cév (ateroskleróza):
- změny cévní výstelky,
- postupné ukládání tuků,
- snížení roztažitelnosti,
- následné postupné zužování až úplný uzávěr cévy.
Proces kornatění cév začíná již v dětském věku a v průběhu života se zhoršuje. Jestliže z důvodu kornatění srdeční sval dostává v daném okamžiku méně krve než potřebuje, nemoc se projeví pálivou nebo svíravou bolestí za hrudní kostí. Bolest vyzařuje do zad, do krku, do horní končetiny nebo do břicha (podle umístění postiženého ložiska na srdci).
Potíže mohou samovolně po zklidnění ustat a opět se vrátit při stresu, námaze, nebo jen při přejedení. Tento stav může být dlouhodobý, pak se nazývá angína pectoris.
Jestliže dojde k (téměř) úplnému uzávěru některé srdeční cévy, do určitého okrsku srdečního svalu nepřichází žádná krev. Náhle vzniknou potíže podobné, jako při angíně pectoris, ale intenzivnější. Pak postižená část srdce přestává správně pracovat – vzniká srdeční infarkt.
Závažnost infarktu podle rozsahu a umístění
V případě postižení malého rozsahu (například pouze část stěny srdeční) bez postižení převodního systému vzniknou potíže a bolesti, ale stav se může sám upravit. Drobná postižená část srdce sice odumře, ale později se zahojí jizvou a na funkci srdce nemusí zůstat žádné následky – jedná se o tzv. přechozený infarkt.
V případě narušení převodního systému bude podle rozsahu a umístění ložiska infarkt závažný a vzniká porucha rytmu nebo dokonce zástava srdce během několika sekund.
V případě závažného infarktu se srdeční zástavou může zachránit život okamžitá resuscitace. Po úspěšné resuscitaci a prokázání infarktu EKG záznamem (záznam infarktem změněné elektrické aktivity srdeční) má pacient šanci dostat se včas k výkonu na specializované pracoviště.
Dříve než dojde k odumření infarktem ohroženého svalu, může se podařit do postižené cévy zavedenou sondou obnovit průtok krve a infarkt se vůbec nevyvine. Výsledkem je vyléčení a návrat do plného zdraví během několika dnů.
Článek odpovídá na následující otázky
- Co znamená nezdravý životní styl?
- Využívá srdeční sval ke své výživě pumpovanou krev nebo má své vlastní cévy?
- K čemu slouží svaly ve stěně cév?
- Čím je způsobena pálivá bolest za hrudní kostí?
- Čím je dáno, že někdo infarkt přechodí bez následků a někdo má vážné potíže?
- Proč je dobře pospíchat při vzniku popsaných potíží s vyhledáním lékařské pomoci?