Stravovací návyky a trávicí systém
Souhrn:
Zdravý člověk má obrovské rezervy, může jíst a pít kdykoli a cokoli a trávení nevnímá. V případě vyčerpání rezerv a pocitu potíží v souvislosti s jídlem je třeba pátrat ve stravovacích návycích dříve, než začít užívat léky podporující trávení.
Lidský organizmus ke svému správnému chodu potřebuje kombinaci ústrojných látek (cukry, tuky, bílkoviny). Tuto kombinaci nemůže nikdy přesně dostat přijatou stravou. Všechno snědené jídlo v zažívacím ústrojí je postupně rozloženo na jednotlivé ústrojné látky. K rozložení přijaté potravy slouží trávicí enzymy. Ústrojné látky jsou ze střeva vstřebávány a krví se dostávají do jater. Játra dokážou vzájemně přeměňovat libovolnou ústrojnou látku v jinou - podle momentální potřeby organizmu.
Veškerá nadbytečná přijatá strava (nad momentální energetické potřeby organizmu) je vždy přeměněna v zásobní tuk a ukládána. Důležitý je tedy poměr mezi energetickým příjmem a výdejem.
Lenoch, který je trvale na válendě, bude tloustnout, přestože se bude živit pouze nízkotučnými jogurty a zeleninou. Protože jeho organizmus nepotřebuje žádnou aktivní energii, budou jeho játra téměř veškerou zdravou stravu přetvářet v tuky a ty ukládat (tloustnutí).
Některé látky si organizmus vyrobit neumí (esenciální bílkoviny, vitamíny a minerály). Ty je potřeba tělu dodávat; ideálně příjmem různorodé stravy. Není tedy až tak důležité, zda bude strava spíše sladká, bílkovinná nebo tučná, masitá nebo bezmasá – ale bude-li strava dlouhodobě různotvárná.
Proces trávení
Při jídle je strava v ústech řádně rozmělněna a promíchána se slinami. Tím je zahájen proces trávení, protože už sliny obsahují látku (enzym), štěpící složité cukry. Ve stěnách jícnu, žaludku i střev jsou hladké svaly, které zvolna posunují obsah požadovaným směrem (peristaltika).
- Nedostatečné rozkousání potravy (hltání jídla) může způsobit uvíznutí polykaného sousta v jícnu.
- V případě, že nedostatečně rozkousaná strava projde, bude déle „přemílána“ v žaludku. To může působit pocit plnosti nebo tlaku v nadbřišku po jídle. Řešením těchto potíží nemusí být hned lék; často postačí stravu dostatečně kousat.
- V případě nedostatečného promísení stravy se slinami (zlozvyk zapíjení každého sousta vodou) budou chybět první trávicí enzymy a opozdí se rozkládání cukrů. Cukry se tak dostávají až do střeva, kde způsobují zažívací potíže. Opět je přirozené neředit sliny pitím při jídle než následně používat léky proti nadýmání.
V žaludku je potrava míšena s dalšími enzymy a s kyselinou solnou. Ty se tvoří ve zvláštních žlázkách v žaludeční stěně. Tím dochází k rozkladu bílkovin. Potrava zůstává v žaludku různě dlouhou dobu od několika minut po mnoho hodin - podle složení stravy a stupně rozkousání.
Těžko stravitelná a dráždivá jídla (červené maso, houby, smažené tučné potraviny, slupky rajčat a semínka jahod či špatně rozkousaná strava) zůstávají v žaludku mnohem déle, než jídla snadno stravitelná (dobře tepelně upravené bílé maso a zelenina bez voskových slupek, ovocná dužina, brambory).
Zapíjením jídla se zmíněné enzymy a kyselina zbytečně ředí a odplavují dále do střeva. Tím se trávení opět zpomaluje.
Zpracovaná potrava v tekutém stavu pokračuje do dvanáctníku. Sem vyúsťují žlučové cesty společně s vývodem slinivky břišní. Žluč je trávicí šťáva, která se tvoří v játrech. Trávicí šťáva slinivky břišní je velmi agresivní tekutina; do střeva musí přitéct její přiměřené množství. Zde dochází k rozkladu tuků.
V dalších částech tenkého střeva (lačník a kyčelník) probíhá štěpení potravy a postupné vstřebávání všech živin. V každé části střeva se vstřebává v návaznosti určitá živina, vitamín nebo minerál.
Nevstřebané zbytky potravy postupují do tlustého střeva (tračník). Zde je pomocí zcela jiných bakteriálních kmenů dokončeno vstřebávání potravy a následuje zpětné vstřebávání tekutin a formování stolice. Ta je uložena v esovité kličce a při vyprazdňování (defekaci) vychází z konečníku řitním otvorem.
Zásady správného stravování
- Potrava má být řádně rozkousána a smíšena se slinami.
- Strava má být různotvárná; střídání všech druhů jídel.
- Na jídlo je třeba se „naladit“, čímž se včas nastartují trávicí pochody.
- Jíst se má několikrát denně, vždy v klidu, beze spěchu.
- Těžké jídlo není dobré jíst před spaním.
- Je dobré jíst opakovaně sezónní jídla a
- preferovat potraviny z domácích zdrojů než dovážené.
- Dodržování pitného režimu, tekutiny nelze vynechat.
- Dodržení stravovacího režimu nutné naopak není; půst je zdravý.
- Dobré jídlo lze doplnit sklenkou vína nebo piva.
Nejčastější chyby ve stravování
- Nadměrný příjem potravy (nad rámec potřeby organizmu).
- Vybírání stále stejných oblíbených jídel (lhostejno, zda sladkých nebo smažených).
- Vynechání méně oblíbených jídel (zeleniny).
- Rychlé stravování ve stoje, za jízdy v autě, v neklidu.
- Opakované pití energetických nápojů v kombinaci s alkoholem bez jídla.
- Při jídle zapíjení každého sousta tekutinou.
- Polykání příliš horkých nebo studených jídel a nápojů.
- Pití alkoholu nalačno.
- Fyzická aktivita bezprostředně po hlavním jídle.
Článek odpovídá na následující otázky
- Jakým způsobem dosahuje organizmus přesné kombinace potřebného množství cukrů, tuků a bílkovin?
- Jak tělo naloží s nadbytečnou přijatou zdravou stravou?
- Jak organizmus získá látky, které si nedokáže sám vytvořit?
- Jaké potíže může způsobit hltání špatně rozkousaného jídla?
- K čemu je důležité promísení sousta se slinami?
- Ve které části zažívací trubice dochází k míšení střevního obsahu se žlučí?
- Ve které části dochází k největšímu vstřebávání živin?
- Kde se vstřebává hlavně voda?