Poúrazové krvácení do hlavy: chronický subdurální hematom

Souhrn:
Po úrazu hlavy může po určité bezpříznakové době vzniknout chronický subdurální hematom. Jeho záludnost spočívá v plíživém nástupu potíží, které si pacient často sám vůbec neuvědomuje.

Mozek je uložen v lebce, která ho chrání. Dále je chráněn tím, že v případě prudkého pohybu nebo nárazu hlavy se může mozek ještě částečně pohybovat setrvačností uvnitř lebky. Tento pohyb je umožněn mozkovými obaly (mozkovými plenami nebo také blánami) a tekutinou uloženou mezi nimi.

Skrze mozkové obaly procházejí „přemosťující žíly“, které se mohou při různém násilí přetrhnout a začít krvácet. Dva vnitřní obaly jsou velmi jemné, zevní obal je pevný - tvrdá plena mozková (dura mater). Odtud název subdurální hematom - tedy krevní výron uložený pod tvrdou plenou.

Příčina vzniku subdurálního hematomu

Je-li násilí působící na lebku (úraz hlavy) větší, než dokáže výše popsaný ochranný mechanizmus utlumit, může dojít ke vzniku subdurálního hematomu. Podle rychlosti nástupu lze dělit hematom na akutní (nástup projevů do 1 dne) a chronický (pozvolna vznikající).

Ke vzniku subdurálního hematomu je zapotřebí u různých lidí různá intenzita původního úrazu hlavy. U někoho musí být úraz závažný, jinému stačí uhodit se do hlavy o zárubeň (futro) nízkých dveří. Pak se pacient na původní úraz pro jeho malichernost nemusí vůbec pamatovat.

Projevy chronického subdurálního hematomu

Subdurální hematomy jsou různě závažné podle svého rozsahu a následného vývoje. Jednotlivé projevy se mohou měnit a přecházet jeden v druhý podle síly a směru útlaku jednotlivých mozkových center.

  1. Drobný subdurální hematom se vzhledem k nevelkému rozsahu nijak neprojevuje a časem se sám zcela vstřebá, aniž by byl zjištěn.
  2. Běžný chronický subdurální hematom se projeví v průměru za týden až měsíc
    • známkami nitrolebečního přetlaku; tedy bolestí hlavy, zvracením, nestejně širokými zornicemi a postupně narůstající poruchou vědomí, která může vést až k fatálnímu konci, nebo
    • častěji poruchou utlačovaných center v mozku; tedy bolestí hlavy, změnou osobnosti a zvýšenou únavností.
  3. Rozsáhlý nebo vícečetný chronický subdurální hematom způsobuje pokračující útlak mozku s různými projevy:
    • pocit na zvracení nebo zvracení,
    • bolest různých částí hlavy,
    • točení hlavy s poruchou orientace v prostoru,
    • porucha hybnosti končetin, většinou na protější straně než je hematom (podobně jako při mrtvici),
    • porucha čití (citlivosti) končetin, hlavně bříšek prstů na protější straně než je hematom,
    • pocit opilosti, pocit klesání nebo stoupání,
    • změna osobnostních rysů,
    • poruchy řeči včetně úplné ztráty řeči,
    • změna chuti nebo pachuť v ústech a na jazyku,
    • poruchy vidění,
    • poruchy soustředění,
    • poruchy vědomí různého stupně.

Určení choroby a léčba subdurálního hematomu

Chorobu určí neurolog na základě rozhovoru s pacientem (anamnéza) a odborného vyšetření. Diagnózu potvrdí vyšetření CT (Computer tomograph), které odhalí uložení i rozsah hematomu a ukáže rovněž rozsah odtlačení celého mozku k opačné straně.

Chronický subdurální hematom se může začít sám vstřebávat ve kterékoli fázi onemocnění a tím dojde k samovolnému vyléčení. V případě poruchy krevní srážlivosti nebo vysokého tlaku krve je nutné nasadit patřičné léky. Jestliže příznaky neustupují, je nutná jednoduchá neurochirurgická operace (nebolestivé uvolnění přetlaku, provádí se v místním znecitlivění).

Prognóza (další vývoj) subdurálního hematomu

K recidivě (znovuvzplanutí) hematomu dochází zřídka - asi u 4 % operovaných.

Vzácně může dojít ke vzniku více chronických subdurálních hematomů zároveň. Může se tak stát po závažnějším původním úrazu, kdy mohlo být poškozeno současně více přemosťujících žil.

Tlakem subdurálního hematomu může dojít k napnutí zdravých přemosťujících žil. Takové žíly jsou pak náchylnější k přetržení vlivem relativně nízké intenzity dalšího úrazu hlavy. Ke vzniku takových hematomů může dojít v různých dobách (i v řádu měsíců).

Článek odpovídá na následující otázky

  1. Čím je chráněn mozek proti úrazu?
  2. Za jakých podmínek může vzniknout subdurální hematom?
  3. Jak velká intenzita úrazu hlavy je nutná ke vzniku subdurálního hematomu?
  4. Jaké mohou být projevy subdurálního hematomu?
  5. Proč se mohou jednotlivé projevy mozkového útlaku v průběhu vývoje subdurálního hematomu měnit?


  • Autor: MUDr. Jaroslav Pavelka, mudr.pavelka [zavináč] pralek.cz
    Copyright: Všechna práva vyhrazena
  • Mapa stránek