Normální tělesná teplota, podchlazení, horečka
Souhrn:
Tělesná teplota se mění podle fyzické aktivity organizmu. Stoupá nebo klesá vlivem zevního prostředí a stoupá při některých onemocněních.
U zdravého člověka bývá tělesná teplota v podpaží do 37 °C. Hodnotu tělesné teploty řídí zvláštní centrum uložené v mozku.
Nebezpečné podchlazení
Pokles teploty pod 36 °C může ohrozit zdraví (nemoc z prochlazení). Organizmus se brání třesem a nutí nás do zvýšení tělesné aktivity. Pokles na ještě nižší hodnoty může ohrozit život (podchlazení organizmu při spánku, nejčastěji po požití alkoholu – spící opilý člověk si nemusí uvědomovat chlad) zpomalením a následně zástavou srdce.
Přehřátí organizmu
Vzestup tělesné teploty nad 37 °C následuje po fyzické aktivitě (při práci vzniká odpadní teplo, které musí organismus vyzářit do okolního prostředí). Při práci v horku nebo při nadměrném oblečení se musí odpařováním tekutiny (pocením) člověk zbavovat nadměrného tepla, aby nedošlo k přehřátí organizmu.
Podmínkou pro správně fungující termoregulaci je dostatek tekutin.
Pobyt v horku, na slunci, nemožnost ochlazení organismu koupelí ve chladné vodě a nedostatek tekutin jistě povede k úpalu. Projeví se nevolností až zvracením, bolestí a točením hlavy, celkovou slabostí. Takto přehřátý člověk potřebuje pobyt v chladné tmavé místnosti, chladné nápoje, chladnou sprchu, klid.
Na přehřátí jsou náchylnější malé děti a staří lidé. Hůře si totiž uvědomují pocit žízně. Dlouhá cesta na dovolenou a následný pobyt v prohřátém a prosluněném letovisku nutí sledovat množství požitých tekutin. Nestačí jen voda. Je nutné vodu kombinovat s ostatními nápoji nejen sladkými a ovocnými, ale i slanými (polévky, minerálky).
Horečka a horečnatá onemocnění
Většina běžných dětských nemocí a zánětlivých chorob dospělých je provázena vzestupem tělesné teploty nad 37 °C (horečnatá onemocnění). Začátky těchto nemocí bývají podobné – bolest hlavy, nechutenství, žaludeční nevolnost, celková slabost a zvýšená teplota.
Tady je však zvýšená teplota obranou organizmu proti mikroorganizmům (bakteriím nebo virům) a není vhodné teplotu hned snižovat. První 2 až 3 dny bývají známky onemocnění obecné, teprve pak se projeví známky té které choroby.
Vývoj horečnatého onemocnění
Na počátku horečnatého onemocnění nemusí být vůbec zřejmé, zda půjde pouze o nekomplikovanou nemoc z prochlazení, nebo zda se jedná o počátek závažného (až smrtelného) onemocnění. Je vhodné, aby nemocný odpočíval, polehával, pil čaj s citronem. Vypotit se udělá nemocnému dobře. Teplotu je vhodné udržovat do 38,5 °C pomocí zábalů nebo pomocí léků proti teplotě. V tomto případě teplota je jednou ze součástí boje proti choroboplodným zárodkům.
Další vývoj příznaků onemocnění teprve ukáže o jakou mikrobiální nebo virovou nemoc se jedná. Jednotlivé příklady:
- postupná úleva a rychlý ústup potíží – lehká nemoc z prochlazení,
- bolesti nad a pod očima a potíže při smrkání svědčí pro zánět obličejových dutin,
- nastupující bolest ucha svědčí pro zánět středouší nebo zubů,
- bolest v krku a potíže při polykání ukazují na angínu,
- bolest na průduškách a kašel svědčí pro zánět průdušek,
- nemožnost plného nádechu, zchvácenost a další zhoršování celkového stavu může ukazovat na zánět plic,
- bolesti v bedrech, časté nebo obtížné močení nebo pálení při močení jsou příznaky infekce močových cest,
- bolesti břicha, průjmy a zvracení mohu ale nemusí být známkou infekce v zažívacím traktu; může se ale také jednat o náhlou příhodu břišní,
- bolest hlavy, zchvácenost, nemožnost hlavu předklonit – zánět mozkových obalů (mozkových plen nebo laicky mozkových blan) nebo mozku (např. klíšťový zánět mozku),
- bolesti v krku, kloubů, svalů, hlavy, dráždivý kašel, zchvácenost může ukazovat na chřipku,
- u běžných dětských nemocí se nejčastěji až podle vyrážky určí správná diagnóza,
- prudký dramatický rychle nastupující stav se zchváceností a vysokou teplotou a skvrnami na kůži se známkami prokrvácení může svědčit pro meningokokovou infekci.
Meningokoková infekce
Obávaný meningokok je mikroorganizmus, který se běžně vyskytuje v lidské populaci stejně jako nepřeberné množství jiných podivně pojmenovaných bakterií. Bakterie se dělí na ty, které nikdy nezpůsobí lidem onemocnění, naopak jsou nutné k normálnímu fungování lidského těla a na ty, které někdy zapříčiní chorobu.
Závažnost a průběh onemocnění jsou dány spíše připraveností člověka (imunitou a celkovým stavem) než záludností a nebezpečností bakterie.
Meningokokové infekci bohužel nejčastěji podlehne malé dítě v době, kdy již nemá od matky dostatek protilátek (dostává je nitroděložně placentou a poporodně mateřským mlékem) a ještě nemá vytvořeny své vlastní protilátky. Další skupinou lidí, kteří mohou podlehnout meningokokovi jsou adolescenti ve stavu vyčerpání a únavy (například po probdělé noci). Ostatní lidé při setkání s meningokokem nemusejí vůbec onemocnět.
Článek odpovídá na následující otázky
- Jaký člověk je nejvíce ohrožen fatálním prochlazením?
- Za jakých podmínek dojde k přehřátí organizmu?
- Proč je podmínkou správně fungující termoregulace dostatek tekutin?
- Jaké jsou projevy úpalu a jak proti němu bojovat?
- U kterých lidí dojde nejsnáze k přehřátí?
- Proč není vhodné hned srážet zvýšenou teplotu v začátku horečnatého onemocnění?
- Jak se projevuje meningokoková infekce a koho nejspíše postihne?