Jaroslav Pavelka na téma poraněníbolestkrvácení15. května 2009

Bodné a střelné poranění a jeho závažnost

Poranění zabodnutým předmětem nebo zástřel je natolik závažné, jak a které vnitřní orgány jsou poškozeny.

sharehttps://www.pralek.cz/bodne_a_strelne_poraneni?usp=sharing Sdílet na facebooku

Poranění tupým předmětem

Zabodnutý předmět do kůže (nejčastěji hřebík, šroubovák, tupý nůž) často nelze z rány vytáhnout – pevně drží v kůži. To je dáno tím, že kůže je velmi pružná. V okamžiku pronikání hrotu hřebíku kůží je kůže velmi prohnutá a napnutá a ve výsledku je otvor v kůži menší, než je průměr proniklého předmětu.

Kůže jej velmi pevně drží, kolem zabodnutého předmětu je velmi napjatá. K odstranění předmětu bývá nutné znecitlivění okolí, drobné naříznutí otvoru (jeho zvětšení) a následně snadné vyproštění předmětu.

Poranění ostrým předmětem

To neplatí pro velmi ostré předměty, které při pronikání kůži nenapnou a pak je otvor stejně velký jako pronikající předmět (například injekční jehla). Poranění velmi ostrým předmětem téměř nebolí. Čím ostřejší je pronikající nástroj, tím menší je způsobená bolest.

Velmi ostré jsou skleněné střepy, které při pronikání kůži řežou pod určitým úhlem, a vzniklá rána může být zcela jiná než původní střep. Nebezpečí poranění střepem spočívá v jeho snadném pronikání do hlubokých struktur.

Drobná ranka na zápěstí může souviset se závažným poraněním šlach, cév nebo nervů. Při poranění ruky je třeba vždy vyzkoušet hybnost a čití prstů. V prstech totiž nejsou žádné svaly. Prsty jsou složeny pouze z kostí, kloubů, vazů, šlach, tuku, kůže a nehtů. Svaly, které prsty pohybují jsou uloženy na předloktí a k prstům vedou pevné šlachy, které pohyb přenáší. V případě přerušení některé šlachy nelze provést pohyb příslušným prstem.

Zabodnutý nebo uvízlý předmět v těle

Zapíchnutí a zalomení jehly nebo třísky (párátka) do chodidla je velmi svízelné a časté poranění. V tukovém polštáři chodidla se zabodnutý předmět těžko hledá, někdy předchází odstranění i několik neúspěšných pokusů. Třísky a předměty organického původu je nutné odstranit, jinak by byly příčinou opakovaných zánětů.

Drobné kovové předměty (nejčastěji odštěpky kovu při uhození kladivem do majzlíku) není nutné za každou cenu odstraňovat. Bolest ustoupí po ústupu zánětu. Často pak vrostou kovové částečky do podkoží, časem jsou obaleny jizevnatou tkání a nepůsobí majiteli žádné potíže. Střepina však může potíže působit, například drážděním nervu. Pak je její odstranění nutné.

Střelné poranění je natolik závažné, jaké tkáně jsou projektilem zdevastované nebo poškozené (průstřel hrudníku). Přežije-li postřelený člověk, cílem chirurgů na operačním sále je napravovat škody, které způsobila energie projektilu.

Spojují se roztříštěné kosti, sešívají se porušené cévy, šlachy, svaly, nervy. Všechny části často roztrhaného projektilu nebo všechny broky často ani není možné ani nutné odstranit. Vyjmutí projektilu samotného bývá prioritou pouze v amerických filmech :-)

Zapíchnuté silnější předměty (jako např. šíp, drát, větev) není vhodné při první pomoci z těla vůbec uvolňovat, ale naopak transportovat poraněného k ošetření i se zapíchnutým předmětem.

Článek odpovídá na následující otázky

Cílem tohoto článku je srozumitelně odpovědět na následující otázky. Kliknutím na tlačítko můžete vyjádřit svůj názor, jak se mu to podařilo. Pořadí otázek odpovídá pořadí jednotlivých částí textu článku.

  1. Jaký je rozdíl v bodném poranění tupým a ostrým předmětem?
  2. Proč není dobré v rámci první pomoci odstraňovat zabodnutý předmět z těla?
  3. Proč není nutné vždy odstraňovat v těle uvízlé kovové střepiny?
  4. S čím může souviset drobná ranka na zápěstí?

Informace o článku

  • personAutor: Jaroslav Pavelka
  • descriptionDatum vytvoření: 15. května 2009

Související články

Článek ve svém textu odkazuje následující zdroje (v uvedeném pořadí). Zdroje danou problematiku rozvádějí či zmiňují v dalších souvislostech.

Drobná krvavá poranění
22. ledna 2008
kůže-podkožíúrazyporaněníkrváceníošetřeníbolestprvní pomocmikroorganizmyzánětnemocpohyb
Drobná krvavá poranění
Správné ošetření drobného poranění zkracuje dobu léčení, šetří bolest a pomáhá předcházet zánětlivým komplikacím. Rána by měla být ošetřena do 6 hodin od úrazu.
Onemocnění šlach: zánět šlach, gangliom, tenisový loket
14. ledna 2010
bolestpohybzánětmikroorganizmyantibiotikanemoc
Onemocnění šlach: zánět šlach, gangliom, tenisový loket
Neúměrná zátěž šlachy může způsobit potíže – nadměrnou tvorbu mazu nebo jeho nedostatek. Obojí je nutné léčit klidem. Oslabená nebo dlouhodobě nemocná šlacha se může při zátěži přetrhnout.
Normální tělesná teplota, podchlazení, horečka
2. října 2008
teplotazánětušní-nosní-krčnídětskéboleststařeckéneúrazovéprevence
Normální tělesná teplota, podchlazení, horečka
Tělesná teplota se mění podle fyzické aktivity organizmu. Stoupá nebo klesá vlivem zevního prostředí a stoupá při některých onemocněních.
Mikroorganizmus jako pomocník nebo nepřítel člověka
16. června 2008
mikroorganizmyantibiotikateplotazánětnemocstrava-zažívánízvracení
Mikroorganizmus jako pomocník nebo nepřítel člověka
Dostanou-li se jinak prospěšné bakterie do míst, kam nepatří, mohou způsobit nemoc. Jsou-li správné bakteriální kmeny na správném místě, pak vzniká oboustranně prospěšná spolupráce a tělo funguje jak má. Přirozená bakteriální flóra bývá vždy narušena užíváním antibiotik.
Noční brnění prstů ruky: karpální syndrom
17. ledna 2011
mozek-nervybolestnemocpohybzánětnádory
Noční brnění prstů ruky: karpální syndrom
Syndrom karpálního tunelu se projevuje brněním, trnutím až bolestí 2. až 4. prstu ruky. Potíže narůstají hlavně v noci. Rozhýbání prstů pomůže pouze krátkodobě. Trvalým řešením obtěžujících potíží je operační uvolnění utlačovaného nervu.
Závažné poranění hrudníku a pneumotorax
22. srpna 2013
poraněníúrazyzlomeninybolestorgánykrvácenípohyb
Závažné poranění hrudníku a pneumotorax
Pneumotorax je výskyt vzduchu v prostoru mezi plícemi a hrudníkem. Příslušná plíce se tak stává nefunkční. Její úlohu (dýchání) většinou plně nahradí druhá (zdravá) plíce.