Jaroslav Pavelka na téma zdravý životní stylstrava-zažíváníporuchy vědomí25. května 2009

Dárcovství krve, krevní plazmy a kostní dřeně

Darovat krev může člověk, který dovršil 18 let věku, neměl infekční žloutenku, jeho hmotnost je vyšší než 50 kg a cítí se být zdráv. Dárce je vyšetřen a jeho krev bude užita k návratu zdraví nebo k záchraně jiného života. Chybějící krev je v těle dárce obnovena za 72 hodin.

sharehttps://www.pralek.cz/darcovstvi_krve?usp=sharing Sdílet na facebooku

Podmínky dárcovství krve

Krev může darovat každý člověk, který chce pomoci nemocným známým, příbuzným nebo cizím lidem. Pokud se cítí zdráv, dostaví se na transfuzní stanici v místě bydliště. Dárce vyplní dotazník týkající se jeho zdravotního stavu (prodělané choroby, užívání léků a podobně).

Odběrem kapky krve z prstu (nástrojem na 1 použití) je vyšetřena hladina krevního barviva, má-li vůbec dárce dostatek krve na rozdávání. Po vyplnění dotazníku promluví s transfuzním lékařem a společně vyřeší eventuální nejasnosti ohledně zdravotního stavu. Když lékař shledá dárce způsobilým, pak už darování krve nic nebrání.

Průběh odběru krve

  1. Při odběru napíchne transfuzní sestra loketní žílu (jehlou na 1 použití) a odebírá krev do vaku na 1 použití. Množství odebírané krve je necelého půl litru. Jehla je velmi ostrá, takže vpich téměř nebolí. V průběhu odběru již dárce nevnímá žádnou bolest, většinou se dobře baví s atraktivní a milou sestrou :-)
  2. Odběr trvá asi 5–7 minut. Po odběru dostává dárce občerstvení – svačinu, kávu a čaj. Dostává také potvrzení o darování krve a má nárok na pracovní volno. Dárce rovněž dostává potvrzení na odpis z daní na 2 000 Kč. Kromě toho dárcovství krve různě podporují zdravotní pojišťovny.
  3. Odebraná krev je následně rozložena na jednotlivé složky (zvláštní krvinky a krevní plazma). Jednotlivé složky krve navracejí zdraví jinak neléčitelně nemocným lidem. Plná krev se dnes již podává spíše výjimečně.

Technicky není možné, aby se dárce krve nakazil krví přenosnou chorobou. Všechny vpichy jsou pouze jehlami na jedno použití. Odebraná krev je náležitě vyšetřena. Přesto se bohužel může někdy stát, že je nakažen příjemce krve nebo krevního derivátu. Nikdy však není nakažen dárce.

Komplikace při darování krve

Během odběru nebo těsně po něm se může stát, že dárce pocítí slabost nebo teplo nebo dokonce zkolabuje. Nejčastěji je příčinou únava nebo nevyspání. Tyto potíže jsou způsobené nedostatečným prokrvením mozku. Nikoli však z důvodu ztráty odebrané krve ale spíš z důvodu nervozity a strachu.

Často potíže vznikají ihned po napíchnutí, aniž by došlo k odběru. V případě kolapsu nebo nevolnosti je dárce uložen na lůžko a během okamžiku se jeho stav normalizuje.

Dárcovství krevní plazmy, krevních destiček, zvláštních krvinek

Na transfuzní stanici je zvláštní přístroj, který umí z krve oddělit krevní plazmu. Po vyšetření je dárci napíchnuta loketní žíla podobně jako při klasickém darování krve. Krev je vedena ze žíly do přístroje, kde je oddělena krevní plazma (případně krvinky nebo krevní destičky) a ochuzená krev se vrací dárci zpět do oběhu dalším vpichem do žíly.

  • Odběr plazmy trvá déle než odběr krve, bolestivost je srovnatelná (2 vpichy).
  • Jednotlivé transfuzní stanice mají zvláštní podmínky, je třeba se informovat v místě bydliště.
  • Dárcovství plazmy bývá finančně ohodnocené.

Dárcovství kostní dřeně

Kostní dřeň je darována velmi zřídka. Je totiž velice náročné najít pro příjemce kostní dřeně vhodného dárce. Potenciálnímu dárci je odebrán vzorek krve k vyšetření. Výsledek je zařazen do celosvětového registru dárců kostní dřeně.

Šance, že dojde k vlastnímu odběru kostní dřeně konkrétního dárce, je velmi malá. Bude-li někdy dřeň odebrána, pak až pro konkrétního příjemce kdekoli na světě.

V případě potřeby je dárce pozván a odběr proběhne v celkové narkóze vpichem do lopaty kyčelní kosti. Po probuzení z narkózy místo odběru pobolívá, dárce zůstává hospitalizován asi 2 dny. Darovaná kostní dřeň nejčastěji zachrání život dítěti s leukémií.

Článek odpovídá na následující otázky

Cílem tohoto článku je srozumitelně odpovědět na následující otázky. Kliknutím na tlačítko můžete vyjádřit svůj názor, jak se mu to podařilo. Pořadí otázek odpovídá pořadí jednotlivých částí textu článku.

  1. Jak dlouho trvá odběr krve?
  2. Za jak dlouho se darovaná krev v těle dárce obnoví?
  3. Může se dárce krve nakazit při darování krve přenosnou chorobou?
  4. Jaké komplikace mohou vzniknout při darování krve?
  5. V čem je dárcovství kostní dřeně složitější než dárcovství krve?
  6. Proč může být darování krve opakované a darování dřeně jen zřídkakdy?

Informace o článku

  • personAutor: Jaroslav Pavelka
  • descriptionDatum vytvoření: 25. května 2009

Související články

Článek ve svém textu odkazuje následující zdroje (v uvedeném pořadí). Zdroje danou problematiku rozvádějí či zmiňují v dalších souvislostech.

Bodné a střelné poranění a jeho závažnost
15. května 2009
poraněníbolestkrváceníkůže-podkožíorgánypohybbřichocévy
Bodné a střelné poranění a jeho závažnost
Poranění zabodnutým předmětem nebo zástřel je natolik závažné, jak a které vnitřní orgány jsou poškozeny.
Zvětšené lymfatické uzliny
20. ledna 2009
kůže-podkožíteplotaušní-nosní-krčnízánětbolestzhoubnénezhoubnéneúrazovéorgánycévy
Zvětšené lymfatické uzliny
Normální lymfatické uzliny nejsou bolestivé ani hmatné. Zvětšení nebo bolestivost uzliny má vždy svůj důvod, po kterém je třeba pátrat. Nejčastěji se jedná o zánět, bohužel někdy i o nádor.
Mdloba neboli kolaps
16. března 2008
poruchy vědomímozek-nervyprevenceprvní pomocsrdceporaněnímikroorganizmy
Mdloba neboli kolaps
Mdloba je způsobena nedostatečným okysličením mozku, nejčastěji z důvodu poklesu krevního tlaku. Oživování (resuscitace) zkolabovaného je nutné jen výjimečně.