Metody léčení zlomenin

Zlomeniny lze léčit různými metodami. Každá metoda má své výhody a nevýhody. Poučený pacient by se měl aktivně podílet na výběru nejvhodnější metody léčení své zlomeniny.

  • iAutor: Jaroslav Pavelka
  • iDatum vytvoření: 21. dubna 2015
 

Po patřičném vyšetření pacienta lékař určí vhodný způsob léčení zlomeniny. Většinou však nebývá pouze jediná možnost, podobně jako při léčení podvrtnutého kotníku.

Informovaný pacient může projevit přání volby konkrétního způsoby léčby zlomeniny s přihlédnutím k ročnímu období, věku či nezbytně nutné aktivitě. Lékař může k jeho přání přihlédnout a vyhovět nebo poukázat na přednosti jím navrhované léčebné metody.

Léčebné ovlivnění hojení zlomenin

Každá zlomenina se přirozeně hojí. Podle druhu kosti a typu zlomeniny se může i nepoznaná či neléčená zlomenina zhojit samovolně a bez následků. Přesto je vhodné s každým podezřením na zlomeninu vyhledat lékařské vyšetření.

Proces léčení zlomeniny spočívá v jejím napravení (srovnání), následuje znehybnění (fixace), pak rozcvičení (s postupným zatěžováním) a po zhojení plné zatěžování. Jednotlivé fáze léčení jsou různě dlouhé a různě intenzivní. Jsou závislé na typu zlomeniny, na věku a životním stylu pacienta a na přístupu pacienta k léčení úrazu.

Mezi kostní úlomky se po úrazu vylije krev, ta se srazí, krevní sraženina se zvolna mění ve vazivo, vazivo se postupně mění v plnohodnotnou kost. Lékaři se snaží proces hojení zlomenin blahodárně ovlivnit takovým způsobem, aby stav po zhojení byl co nejpodobnější stavu před úrazem. Léčení zlomenin lze rozdělit do následujících fází.

  1. Po úrazu je často potřeba úlomky kosti vrátit do původní polohy – zlomeninu napravit. Je-li nutné napravení zlomeniny, provádí se nejčastěji v místním nebo v celkovém znecitlivění podle závažnosti a typu zlomeniny (dle posunu kostních úlomků).
  2. Po určitou dobu je třeba zajistit úplný klid fixací neboli znehybněním poraněné části těla.
  3. Další fází léčení zlomenin je pozvolné rozcvičování a lehké zatěžování okolních svalů a kloubů. Je-li zlomenina stabilní, je možné po určité době začít postiženou část těla zlehka zatěžovat a tím urychlit hojení. Cviky může poučený pacient provádět již současně s fixací. Po snětí fixace je nutné rozcvičovat okolní klouby a posilovat ochablé svaly.
    • iPředškolní dítě ztrácí po třítýdenní fixaci až třetinu svalové hmoty postižené končetiny.
  4. Nakonec se musí zhojená kost plně zatěžovat. Po ústupu potíží je nutné hojící se končetinu intenzivně rozcvičovat, zatěžovat, a hlavně brzy začít normálně používat. Zvláště dětem je nutné opakovaně připomínat, že (a mnohdy i jak) mají nyní již zhojenou končetinu „normálně“ používat.

Druhy fixací zlomenin

Existuje řada možností, jak zafixovat zlomeninu. Počínaje přiložením klacku k poraněné končetině v rámci první pomoci až po operační zavedení dlahy přímo do poraněné kosti. Každá popsaná možnost fixace má určité výhody i nevýhody.

  • Sádrová fixace je nejčastěji užívána u zlomenin končetinových kostí. Sádra je prodyšná, pevná, nealergizující, lehká a levná. Nevýhodou je její zničení při namočení.
  • Plastová fixace bývá laicky nazývána „koupací sádra“. Je prodyšná, lehká, pevná a případným namočením se nezničí. Nevýhodou je, že některé typy zlomenin nelze v součinnosti s plastovou fixací napravit do správného postavení. Plastovou fixaci navíc mnohdy nehradí pojišťovny.
    • iŽádná plastová fixace není koupací. Pacient s nutnou fixací má být v klidu a nikoli v bazénu nebo ve vaně. Mezi plastovou fixací a kůží je zvláštní vata. Ta by končetinu velmi dráždila, kdyby byla opakovaně nasáklá vodou.
  • Fixace ortézou, dlahou, náplastí, nebo jen klidem jsou vhodné u některých typů zlomenin a jsou mnohdy zaměnitelné. Nezajistí však zlomenině naprostý klid. Jejich největší výhodou je možnost fixaci dle potřeby sejmout, omýt postižené místo a fixaci opět přiložit.
  • Operační spojení kostí je zcela pevné. Provádí se u zlomenin, které by se jinak nemohly zhojit v požadovaném (původním) postavení. Nevýhodou této metody jsou rizika spojená s operací a podáním narkózy (anestézie) a nutnost dalšího operačního zákroku s časovým odstupem. Kovový materiál je potřeba po zhojení zlomeniny z těla odstranit.
  • U některých zlomenin je vhodné použití kovové náhrady kosti, nejčastěji operační náhradu kloubu. Nevýhodou je opět obecné riziko operace a narkózy.

Komplikace hojení zlomenin

Při léčení zlomeniny mohou vzniknout trvalé následky. Nejčastěji to bývá deformita, omezení hybnosti, může vzniknou pakloub nebo dokonce nadměrné odvápnění nemocné končetiny.

  • Nesprávným napravením zlomeniny, nesprávnou dobou délky fixace nebo nesprávným rozcvičením může vzniknout deformita kosti či omezení hybnosti kloubu v blízkosti zlomeniny.
  • Pakloub je typickým následkem nedodržení klidu nutného ke srůstu zlomeniny. Jedná se o nesprávné spojení zlomené kosti nově vzniklým bolestivým kloubem místo požadovaného srůstu.
  • Nečinností dochází vždy k drobnému přirozenému odvápnění fixované kosti. U citlivého pacienta, který nadměrně koncentruje mysl na svoje zranění, však může dojít k nadměrnému odvápnění fixované končetiny (Sudekova atrofie). Jedná se o závažné, dlouhodobé a obtížně léčitelné onemocnění.

Článek odpovídá na následující otázky

Cílem tohoto článku je srozumitelně odpovědět na následující otázky. Kliknutím na tlačítko můžete vyjádřit svůj názor, jak se mu to podařilo. Pořadí otázek odpovídá pořadí jednotlivých částí textu článku.

  1. V čem spočívá napravení zlomeniny?
  2. Co je to fixace zlomeniny?
  3. Jaké jsou možnosti fixace zlomenin?
  4. Co je to „koupací sádra“?
  5. Jaké jsou možné komplikace léčení zlomenin?
  • iAutor: Jaroslav Pavelka
  • iDatum vytvoření: 21. dubna 2015

Přispějte na tento web

Víte, že Pralék je nevýdělečnou aktivitou autora? Jakýmkoli finančním příspěvkem podpoříte rozvoj Praléku.

Související články

Článek ve svém textu odkazuje následující zdroje (v uvedeném pořadí). Zdroje danou problematiku rozvádějí či zmiňují v dalších souvislostech.

Vyvrtnutí a podvrtnutí kotníku
23. prosince 2009
ikloubivykloubeníiúrazipohyb
Vyvrtnutí a podvrtnutí kotníku
Vyvrtnutí či podvrtnutí kotníku je častý úraz převážně mladých lidí a sportovců. Závažnost úrazu není vysoká. Panují však nejasnosti o tom, zda a kdy vyhledat lékařské vyšetření. A existují různé možnosti léčení.
Vyvrtnutí a podvrtnutí kotníku, /vyron_kotniku
Projevy zlomenin kostí
22. října 2009
izlomeninyiúraziporaněníikrváceníipohybirehabilitace
Projevy zlomenin kostí
Zlomeninou se rozumí porušení kontinuity kosti. Jedná se o nalomení, prasklinu, zlomeninu s posunem nebo bez posunu, roztříštění, rozdrcení kosti či vpáčení kosti. Rozpoznání zlomeniny kosti a správné poskytnutí první pomoci zabrání vzniku šoku a komplikací.
Projevy zlomenin kostí, /zlomeniny
Naléhavost vyhledání lékařské péče
3. prosince 2010
iúrazikrváceníispáleninyizlomeninyiangínaivykloubeníizánět
Naléhavost vyhledání lékařské péče
Úrazy a ostatní poruchy zdraví mají různý stupeň naléhavosti a způsob řešení od technické první pomoci přes hospitalizaci až po rehabilitaci.
Naléhavost vyhledání lékařské péče, /nalehavost_vysetreni
Zvláštnosti dětských zlomenin
9. června 2009
izlomeninyidětiiúraziporaněníipohybiprvní pomoc
Zvláštnosti dětských zlomenin
Většina dětských zlomenin se hojí dobře, rychle a bez trvalých následků, snad jen s výjimkou zlomenin lokte. Dětské zlomeniny bývají někdy laicky těžko rozpoznatelné.
Zvláštnosti dětských zlomenin, /detske_zlomeniny

Nová elektronická kniha

Chystáme se vydat e-book se články tohoto webu. Získáte tím všechny články autora do své oblíbené čtečky. Koupí e-booku navíc podpoříte autora a další rozvoj tohoto webu.

  1. iE-book pro všechny druhy čteček plus formát PDF.
  2. iAutomatické aktualizace a přidávání nových článků!
  3. iZajímá Vás e-book?