Nadměrné dýchání – předýchávání

Nadměrným dýcháním mohou vzniknout zdravotní potíže, porucha vědomí, bezvědomí a následně i závažná porucha zdraví. První pomocí při chorobném předýchávání je uklidnění pacienta nebo dýchání do sáčku.

 

Normální zdravý člověk na dýchání vůbec nemyslí. Hloubka a frekvence dechu je řízena automaticky zvláštním mozkovým centrem. Mozek upravuje intenzitu dýchání podle aktuální potřeby organizmu. Při této činnosti se mozek řídí hodnotou krevních plynů a kyselostí (pH) krve.

Nadměrné dýchání způsobuje nežádoucí stav organizmu s různými projevy. Předýchávajícímu člověku lze pomoci jeho zklidněním nebo dočasným dýcháním do sáčku (vysvětleno níže).

iNěkdy bývá potřeba šetřit dechem. Například potápěč během ponoru dýchá velmi pomalu a zhluboka, aby co nejdéle vydržel pod vodou s omezenou zásobou vzduchu. Jindy je třeba se naopak rozcvičit a hodně prodýchat, například před krátkodobým náročným sportovním výkonem. Takto změněné dýchání není ničím nebezpečné, sportovec přesně ví, co a proč dělá.

Chorobné nadměrné dýchání (hyperventilace)

U přecitlivělého nebo neurotického člověka se může rozvinout vůlí ovlivněné nadměrné dýchání (předýchávání). Důvodem bývá falešný pocit nedostatku vzduchu nejčastěji v návaznosti na rozrušení, ve strachu nebo ve stresu. Takový pacient dýchá velmi rychle a zhluboka. Dýchá tedy mnohem víc, než jeho organizmus ve skutečnosti potřebuje – předýchává.

Předýchávání mívá nejčastěji následující projevy (nemusejí se vyskytovat vždy všechny):

Na tyto projevy pak mohou navázat:

  • mžitky až zatmění před očima,
  • samotná porucha vědomí (změněný stav vědomí),
    1. Příjemně vnímaná; např. představa letu nad krajinou (jako plachtící dravec).
    2. Nepříjemně vnímaná; např. představa topení se ve špinavé vodě.
  • bezvědomí, ve kterém může dojít k závažné poruše zdraví nebo k úrazu při pádu.

Předýcháváním se v plicích nadměrně vyměňují krevní plyny a tím se mění chemické hodnoty krve (snížení hodnoty CO2 a tedy snížení pH a zvýšení hodnoty O2). Takto uměle změněné hodnoty krevních plynů pak mohou vést paradoxně opět k pocitu nedostatku vzduchu a k dalšímu zrychlování dechu.

iVe kterékoli fázi nadměrného dýchání vede strach z poruchy zdraví a pocit nedostatku vzduchu k dalšímu zrychlování dechu a stav se přibližuje k bezvědomí.

Teprve po ztrátě vědomí pacient chvilku nedýchá vůbec nebo dýchá normálně a tedy pomalu. Tehdy je dech správně řízen mozkovým centrem a nikoli vůlí. Dočasnou zástavou nebo zpomalením dechu se postupně normalizují hodnoty krevních plynů a pacient se z bezvědomí sám (bez jakékoli pomoci) probere. Po nabytí plného vědomí může pacient opět ze stejného důvodu zrychlit dech a pak se stejné potíže mohou opakovat.

Léčba chorobně předýchávajícího člověka

Pomoc chorobně předýchávajícímu člověku spočívá v jeho zklidnění a přesvědčení, aby dýchal pomalu. Jestli toho nelze docílit domluvou (pacient se bojí dech zpomalit), pomůže dýchání do jakéhokoli sáčku. Na výdech do sáčku totiž následuje vdech již vydechnutého vzduchu ze sáčku, což vznik nežádoucího stavu znemožní. Dýchání do sáčku je třeba opakovat až do zklidnění pacienta a ústupu vzniklých potíží.

Rodina často nedokáže takto nemocného člověka zklidnit a volá záchranku. Profesionálové však postupují při pomoci naprosto identicky výše popsaným způsobem. Jestli se podobné potíže opakují, bývá nutné odborné vyšetření a nasazení zklidňujících léků.

Neurocirkulační astenie

Určitá forma neurózy, která má charakter panické poruchy, se nazývá neurocirkulační astenie (NCA). Projevuje se občasnými srdečními a oběhovými potížemi. Tyto potíže jsou způsobeny rozrušením, nikoli onemocněním srdce (jako angina pectoris nebo infarkt). Podmínkou k určení této diagnózy je vyloučení skutečného onemocnění srdce.

Jedná se o poruchu, která má kromě „srdečních“ příznaků i některé jiné neurotické příznaky. Projevuje se bodavými bolestmi nebo tlakem na hrudi, netypickým pocitem nedostatku vzduchu (dušností) a pocitem bušení srdce. Popsané potíže jsou vázány na rozrušení a mohou plynule přecházet v nadměrné dýchání s výše popsanými projevy.

iBolek Polívka ve filmu Obecná škola nádherně ztvárňuje člověka trpícího NCA. Po rozrušení před domem na lavičce své pocity přesně popisuje a v klidu očekává příchod vlastní smrti: „Mně úplně buší srdce. Každou chvíli mě to musí klepnout, paní Čejková, to není jinak možný.“

Řešení NCA závisí na typu člověka. Někomu postačí uvěřit lékaři, že potíže jsou psychického původu. Pak se mu může podařit ubránit se vzniku záchvatu „pouze“ vůlí. Jinému je třeba dlouhodobě podávat zklidňující (psychiatrické) léky.

Holotropní dýchání

Na rozdíl od chorobného předýchávání (kdy si člověk nemůže pomoci) je holotropní dýchání předýcháváním záměrným. Smyslem rádoby kontrolovaného nadměrného dýchání je docílit změněného stavu vědomí i přes počáteční nepříjemné příznaky a nebezpečí závažné poruchy zdraví. Změněný stav vědomí může vést (podobně jako některé drogy) někdy k nepříjemným a jindy k příjemným duševním (nikoli duchovním) prožitkům.

Vždy se jedná o naprosto nevhodné a velmi nebezpečné experimenty, které (krom snad někdy příjemného prožitku ze změněného stavu vědomí) nemohou přinést experimentujícímu naprosto nic léčebného.

Je lépe tyto praktiky ponechat pravým šamanům nebo léčitelům. Tito „kouzelníci“ mají dlouhodobé zkušenosti se změněným vědomím (transem) způsobeným předýcháváním nebo drogou. Nemají však k dispozici výdobytky vědecké moderní medicíny.

Článek odpovídá na následující otázky

Cílem tohoto článku je srozumitelně odpovědět na následující otázky. Kliknutím na tlačítko můžete vyjádřit svůj názor, jak se mu to podařilo. Pořadí otázek odpovídá pořadí jednotlivých částí textu článku.

  1. Proč zdravý člověk nemusí myslet na vlastní dýchání?
  2. Co je nadměrné dýchání?
  3. Z jakého důvodu citlivý člověk nejčastěji předýchává?
  4. K jakým příznakům vede předýchávání?
  5. Proč člověk sám nabude vědomí po jeho ztrátě způsobené předýcháním?
  6. Co je holotropní dýchání a co léčebného přináší?

Přispějte na tento web

Víte, že Pralék je nevýdělečnou aktivitou autora? Jakýmkoli finančním příspěvkem podpoříte rozvoj Praléku.

Související články

Článek ve svém textu odkazuje následující zdroje (v uvedeném pořadí). Zdroje danou problematiku rozvádějí či zmiňují v dalších souvislostech.

Cévní mozková příhoda
5. července 2008
iinfarkticévyikrevimozek-nervyipoceníinevolnostizvraceníiporucha vědomíisrdce
Cévní mozková příhoda
Cévní mozková příhoda (také mrtvice, iktus či mozkový infarkt) je způsobena nedokrvením části mozku z důvodu zúžení nebo ucpání cév vyživujících mozek. Může se také jednat o prokrvácení části mozku z důvodu prasknutí nemocné cévy. Záludnost CMP spočívá v nenápadnosti nástupu a v jejím pozvolném a nebolestivém rozvoji.
Cévní mozková příhoda, /mrtvice
Rozpoznání a závažnost srdečního infarktu
12. května 2008
isrdceikreviporucha vědomíicévyicukrovkaiprevenceibřicho
Rozpoznání a závažnost srdečního infarktu
Srdeční infarkt neboli infarkt myokardu (česky záhať srdečního svalu) patří mezi civilizační choroby. Rozpoznání infarktu a bezodkladné zahájení masáže srdce zachrání život. Včasné další léčení může vrátit pacienta do plného zdraví.
Rozpoznání a závažnost srdečního infarktu, /srdecni_infarkt
Funkční poruchy trávení: zvracení, průjem, škytání, větry
10. září 2009
izvraceníinevolnostižaludekistrava-zažíváníijedizdravý životní stylibřicho
Funkční poruchy trávení: zvracení, průjem, škytání, větry
Mnohým funkčním poruchám trávení lze předejít dodržováním správných stravovacích návyků.
Funkční poruchy trávení: zvracení, průjem, škytání, větry, /funkcni_poruchy_traveni
První pomoc při kolapsu
16. března 2008
iporucha vědomíimozek-nervyikolapsiprevenceiprvní pomocicukrovka
První pomoc při kolapsu
Mdloba je způsobena nedostatečným okysličením mozku, a to nejčastěji z důvodu poklesu krevního tlaku. Oživování (resuscitace) zkolabovaného je nutné jen výjimečně.
První pomoc při kolapsu, /kolaps
Doktor nebo léčitel: koho kdy vyhledat a komu věřit
30. dubna 2010
istrachineúrazovéizdravý životní stylistrava-zažíváníiprvní pomoc
Doktor nebo léčitel: koho kdy vyhledat a komu věřit
Při rozhodování, zda vyhledat lékaře nebo léčitele, platí zásada, že nejprve musí lékař řádně vyšetřit pacienta. V případě, že je dnešní věda na chorobu krátká, je možné vyhledat léčitele a doufat, že se mu podaří navrátit pacientovi ztracené zdraví.
Doktor nebo léčitel: koho kdy vyhledat a komu věřit, /doktor_nebo_lecitel

Nová elektronická kniha

Chystáme se vydat e-book se články tohoto webu. Získáte tím všechny články autora do své oblíbené čtečky. Koupí e-booku navíc podpoříte autora a další rozvoj tohoto webu.

  1. iE-book pro všechny druhy čteček plus formát PDF.
  2. iAutomatické aktualizace a přidávání nových článků!
  3. iZajímá Vás e-book?