Jaroslav Pavelka na téma úrazyporaněníkrvácení20. listopadu 2012

Úrazy související s pádem z kola

Typické úrazy po pádu z kola jsou různě hluboké plošné oděrky, tržné rány, pohmoždění hrudníku, břicha, kloubů a svalů a zlomeniny dlouhých kostí. Jednotlivé úrazy mají svá specifika, jsou-li způsobeny pádem z kola.

sharehttps://www.pralek.cz/pady_z_kola?usp=sharing Sdílet na facebooku

Pádu z kola nelze zcela předejít. Jistě však lze jezdit riskantně nebo opatrně. V zatáčce je možné předpokládat písek na cestě, při rychlé jízdě po silnici z kopce lze v zatáčce očekávat protijedoucí autobus, z pole může vyběhnout zajíc, zpoza zaparkovaných aut dítě… Helma, rukavice a chrániče mohou sice zabránit vzniku mnoha zranění, nepřetržitá ostražitost při jízdě na kole je však podmínkou zdárného dojetí do cíle. Obzvláště tehdy, je-li cyklista účastníkem silničního provozu.

Nejčastějšími příčinami pádů z kola bývá nepozornost a následný smyk, náraz do stojícího vozidla, náraz do právě otevřených dveří auta, střet s jiným cyklistou (typicky při závodech) a střet se zvířetem. V případě sražení cyklisty autem se jedná nejčastěji o levého ze dvou vedle sebe jedoucích cyklistů, nebo o neosvětleného cyklistu v noci.

Plošné odřeniny a jejich závažnost

Nejčastější úrazy související s pádem z kola jsou plošné odřeniny. Při pádu ve větší rychlosti jich bývá více na různých místech těla. Bývají znečištěny (kontaminovány) mikroorganizmy a nečistotami ze silnice.

I zcela nezávažné, zdraví zjevně neohrožující odřeniny je třeba nepodcenit a důkladně je vyčistit (vymýt vodou a kartáčkem). Prach a nečistoty vrostlé do kůže by se jinak staly trvalou hyzdící upomínkou na úraz.

Podle hloubky postižení a podle rozsahu mohou být oděrky různě závažné. Záleží na každém jedinci, jestli se podle svých možností a schopností rozhodne oděrku ošetřit svépomocí, nebo zda se rozhodne vyhledat lékaře.

Tržné rány (proražení kůže)

Velmi časté úrazy v souvislosti s pády z kola jsou tržné rány. Nebývají mnohočetné, ale bývají kombinovány s oděrkami (výše). Nejčastěji vznikají nárazem na nějakou hranu, kámen nebo část kola.

Rány vzniklé pádem z kola bývají zhmožděné a znečištěné, protože k nim dochází nárazem na tupý předmět. Takové rány se hojí pomaleji a mají sklon k zánětlivým komplikacím na rozdíl od tržných ran způsobených ostrým předmětem.

Zhmožděné tržné rány většinou vyžadují složitější chirurgické ošetření včetně odstranění zhmožděných tkání a nečistot. Proto je správné, když takto zraněný cyklista vyhledá lékařské ošetření častěji, než kdyby se poranil relativně čistým a ostrým nástrojem.

Pro ošetřování tržných ran platí zásady podrobně popsané v jiných článcích, např. přiložení strip stehu, ošetření poraněného nehtu, ošetření drobného krvavého poranění. Vždy je nutné vyčištění rány, nejlépe vymytí čistou tekoucí vodou. Následně je na zvážení, jestli vyhledat lékaře, nebo jestli ránu nechat zhojit samovolně.

Pohmoždění hlavy, těla a končetin

Vždy je třeba rozlišit prosté pohmoždění od závažného zranění, což mnohdy laicky není možné. K vyloučení závažnějších zranění bývá nutné lékařské vyšetření.

  • V současnosti cyklisté užívají helmu, takže dochází častěji pouze k pohmoždění hlavy než k otřesu mozku nebo k ještě závažnějším poraněním hlavy.
  • Při nárazu cyklisty do stojícího auta (cyklista se v maximálním záběru nedívá dopředu, ale dolů pod sebe) dochází často k pohmoždění krční páteře, nebo i k jejímu závažnému vykloubení nebo zlomenině.
  • V případě pohmoždění břicha nelze laicky vyloučit poranění vnitřních orgánů. Návštěva lékaře (nejlépe chirurga) je proto nezbytná. Po úraze je nutné nepodávat zraněnému jídlo ani nápoje a zajistit dopravu do nemocnice nejlépe záchrankou.
  • Pohmoždění hrudní stěny je méně závažné, ale velmi bolestivé onemocnění. Laicky nelze odlišit pohmoždění od zlomeniny žebra – je nutné vyhledat lékaře a diagnózu potvrdit až na základě rentgenu. Pohmožděný hrudník bolí až 6 týdnů, kdežto zlomenina žebra se zhojí a přestane bolet za 3 týdny od úrazu.
  • Nárazem na svodidla nebo zábradlí docházívá k pohmoždění svalů, které se projevuje a léčí podobně, jako natažení svalu. Pohmožděný kloub se projevuje a léčí podobně, jak je popsáno u podvrtnutého kotníku.

Pohmoždění po pádu z kola bývají mnohočetná. Je-li zraněný při vědomí a spolupracuje, je třeba vědět o nebezpečích, která mohou na zdánlivě lehký úraz navazovat. V případě zjevně těžkého poranění se řeší úraz přivoláním RLP.

Zlomeniny kostí

Zlomeniny kostí způsobené pádem z kola nejsou ničím odlišné od jiných zlomenin a přistupuje se k nim standardně. S přibývajícím věkem ztrácí kosti pružnost a stávají se křehčími. Starší lidé jsou při pádu navíc méně obratní. Na základě toho se dají nejčastější zlomeniny rozdělit:

Poranění nohy vstrčením do drátů kola

Noha vstrčená do drátů kola je zvláštní a bohužel velmi častý úraz malých dětí. Jedná se o závažné oděrky, zhmožděniny a mnohdy i zlomeniny dětských kostí. Zranění vždy vyžaduje vyšetření a ošetření na chirurgii včetně pořízení rentgenu, protože riziko poranění kosti je vysoké.

Opatrovník veze malé dítě bez pevných opěrek pro nohy (na řidítkách, na nosiči, na štangli, případně na sedátku pro děti). Na každé nerovnosti dítě zavrávorá a při pokusu o vyrovnání rovnováhy může vstrčit nohu do drátů kola. Tím dojde k nepříjemnému poranění nejčastěji nohy, hlezna nebo paty.

Dítě by nemělo být nikdy vezeno na kole bez opěrek pro nohy. Moderní sedačky jsou konstruovány tak, aby k tomuto úrazu nemohlo dojít. Při objevení starého nevybaveného kola dítě touží po svezení (nejčastěji na návštěvě) a scénář úrazu je nasnadě.

Článek odpovídá na následující otázky

Cílem tohoto článku je srozumitelně odpovědět na následující otázky. Kliknutím na tlačítko můžete vyjádřit svůj názor, jak se mu to podařilo. Pořadí otázek odpovídá pořadí jednotlivých částí textu článku.

  1. Jaké jsou nejčastější příčiny pádu z kola?
  2. K jakým úrazům dochází při pádu z kola?
  3. Čím jsou zvláštní tržné rány způsobené pádem z kola?
  4. Čím může být nebezpečné pohmoždění břicha?
  5. Jaká je příčina zranění nohy vstrčené do drátů dítěte vezeného na kole?

Informace o článku

  • personAutor: Jaroslav Pavelka
  • descriptionDatum vytvoření: 20. listopadu 2012

Související články

Článek ve svém textu odkazuje následující zdroje (v uvedeném pořadí). Zdroje danou problematiku rozvádějí či zmiňují v dalších souvislostech.

Mikroorganizmus jako pomocník nebo nepřítel člověka
16. června 2008
mikroorganizmyantibiotikateplotazánětnemocstrava-zažívánízvracení
Mikroorganizmus jako pomocník nebo nepřítel člověka
Dostanou-li se jinak prospěšné bakterie do míst, kam nepatří, mohou způsobit nemoc. Jsou-li správné bakteriální kmeny na správném místě, pak vzniká oboustranně prospěšná spolupráce a tělo funguje jak má. Přirozená bakteriální flóra bývá vždy narušena užíváním antibiotik.
Odřeniny – proč je nutné mechanicky vyčistit oděrku
3. listopadu 2012
poraněníúrazykrváceníkůže-podkožíošetřenínemocpohybzánětbolest
Odřeniny – proč je nutné mechanicky vyčistit oděrku
Plošné oděrky vznikají nejčastěji při různých sportovních aktivitách. Jejich důsledné mechanické vyčištění je důležitým krokem léčení. Nečistoty vrostlé do kůže by se jinak staly trvalou hyzdící vzpomínkou na úraz.
Vyhledání lékařské péče: kdy, kde a jak naléhavě
3. prosince 2010
krvácenízlomeninyporaněníbolestcévyzánětbřichopohyborgányneúrazové
Vyhledání lékařské péče: kdy, kde a jak naléhavě
Úrazy a ostatní poruchy zdraví mají různý stupeň naléhavosti a způsob řešení od technické první pomoci přes hospitalizaci až po rehabilitaci.
Kdy zánět léčit, kdy rozhánět a kdy podporovat
7. dubna 2014
zánětteplotanemocbolestušní-nosní-krčnílátková výměnaneúrazové
Kdy zánět léčit, kdy rozhánět a kdy podporovat
Různé druhy zánětů mají různý průběh a vývoj, různé příčiny a projevy. Podle druhu a vývoje zánětu je třeba proti němu někdy intenzivně bojovat, jindy je lépe ponechat zánětu přirozený průběh a někdy jej dokonce podporovat.
Drobná krvavá poranění
22. ledna 2008
kůže-podkožíúrazyporaněníkrváceníošetřeníbolestprvní pomocmikroorganizmyzánětnemocpohyb
Drobná krvavá poranění
Správné ošetření drobného poranění zkracuje dobu léčení, šetří bolest a pomáhá předcházet zánětlivým komplikacím. Rána by měla být ošetřena do 6 hodin od úrazu.
Ošetření kožní rány náplasťovým stehem
24. října 2011
úrazyprvní pomocporaněníošetřeníkrvácenípohybbolest
Ošetření kožní rány náplasťovým stehem
Kožní ránu lze po ošetření zafixovat náplasťovým stehem. Náplasťový steh může v takovém případě plnohodnotně nahradit klasický chirurgický steh (který zanechává jizvu) nebo plastický steh (který nelze použít vždy).
Poranění nehtu
30. listopadu 2011
úrazybolestkrvácenízánětpohyb
Poranění nehtu
Úrazy nehtů bývají pro domnělou malichernost podceňované a ze strachu z bolestivosti ošetření zanedbávané. Neošetřená poranění nehtů však vedou ke zbytečným doživotním deformitám.
Otřes mozku nebo jen pohmoždění hlavy
11. září 2008
poruchy vědomíporaněnínemocúrazyzvraceníorgánydětské
Otřes mozku nebo jen pohmoždění hlavy
Pohmoždění hlavy lékařské vyšetření nevyžaduje. Vyjmenované příznaky otřesu mozku však vedou zraněného k lékařskému vyšetření.
Poúrazové krvácení do hlavy: chronický subdurální hematom
31. ledna 2011
úrazycévykrváceníporuchy vědomíorgány
Poúrazové krvácení do hlavy: chronický subdurální hematom
Po úrazu hlavy může po určité bezpříznakové době vzniknout chronický subdurální hematom. Jeho záludnost spočívá v plíživém nástupu potíží, které si pacient často sám vůbec neuvědomuje.
Bolesti v zádech, houser
20. listopadu 2008
bolestpohybrehabilitaceneúrazovéprevencenemocúrazy
Bolesti v zádech, houser
Je přímá souvislost mezi bolestmi v zádech, nepřiměřenou fyzickou aktivitou, zpocením a následným prochlazením zad a to nejčastěji v oblasti bederní nebo krční páteře.
Rychlá lékařská pomoc
28. února 2010
poruchy vědomícévyporaněníprvní pomocúrazyorgánydětskébřicho
Rychlá lékařská pomoc
Úkolem rychlé lékařské pomoci (záchranky) je záchrana lidí v ohrožení života. Záchranka nenahrazuje lékařskou službu první pomoci (pohotovost) a není na takovou práci ani prostorově ani technicky vybavena.
Natažení nebo natržení svalu
30. prosince 2009
úrazybolestpohybnemoc
Natažení nebo natržení svalu
Natažení svalu nelze od jeho natržení laicky rozeznat. Rozdíl v léčení je zásadní, a proto je vhodné vyhledat odborné vyšetření.
Podvrtnutí kotníku
23. prosince 2009
úrazybolestpohybnemoc
Podvrtnutí kotníku
Jedná se o častý úraz převážně mladých lidí a sportovců. Panují však nejasnosti v tom, zda a kdy vyhledat lékařské vyšetření a existují různé možnosti léčení.
Zlomeniny kostí
22. října 2009
zlomeninyúrazyporaněníbolestpohybporuchy vědomínemoc
Zlomeniny kostí
Rozpoznání zlomeniny kosti a správné poskytnutí první pomoci zabrání vzniku šoku a komplikací.
Nejčastější stařecké zlomeniny
22. června 2009
poraněnístařeckéúrazyzlomeninypohybnemocbolest
Nejčastější stařecké zlomeniny
Kosti se ve stáří stávají křehké a málo pevné. Mohou se tedy lámat i při velice malém násilí. To je způsobeno ztrátou chrupavčité složky v kostech, později i ztrátou pevné kostěné složky (takzvané řídnutí kostí).
Nejčastější dětské zlomeniny a jejich zvláštnosti
9. června 2009
zlomeninydětskéúrazyprvní pomocporaněnípohybnemoc
Nejčastější dětské zlomeniny a jejich zvláštnosti
Většina dětských zlomenin se hojí dobře, rychle a bez trvalých následků (snad jen s výjimkou zlomenin lokte). Dětské zlomeniny bývají někdy laicky těžko rozpoznatelné.