Jaroslav Pavelka na téma ušní-nosní-krčníbolestzánět31. července 2012

Péče o zevní zvukovod

Zanedbaná hygiena zevního zvukovodu a nadměrné množství ušního mazu mohou působit velmi nepříjemné potíže. Některé z nich (např. točení hlavy) zdánlivě s uchem nesouvisejí.

sharehttps://www.pralek.cz/pece_o_zvukovod?usp=sharing Sdílet na facebooku

Zevní zvukovod je asi 3 cm dlouhá trubička, která vede zvuk od ušního boltce k ušnímu bubínku. Ušní maz chrání zvukovod před vlivy vnějšího prostředí. Normální množství mazu není ve zvukovodu viditelné.

Ušní maz spolu se zachycenými nečistotami velmi pomalu stéká k ústí zvukovodu (viditelný vstup do zvukovodu), odkud je při hygieně uší odstraňován. To neplatí, pokud se maz ve zvukovodu nadměrně nahromadí a zatvrdne. Proto je třeba se nadměrného množství mazu a nečistot zbavovat.

Příčiny a projevy nadbytku ušního mazu

Ušní maz se může ve zvukovodu hromadit a tuhnout zejména v souvislosti s prachem a nečistotami. Lidé, kteří pracují v prašném nebo špinavém prostředí, jsou k hromadění a tvrdnutí mazu náchylnější.

Nahromaděný ztuhlý maz se nazývá cerumen (laicky špunt nebo zátka v uchu). Cerumen může zvukovod zužovat nebo ho může kompletně uzavřít (ucpat), může se však také opírat o bubínek a tím ho dráždit.

Na základě konkrétních potíží provádí vyšetření ucha a nejspíš i následný výplach zvukovodu praktický nebo ušní lékař. Cerumen může způsobovat následující potíže:

  • zhoršení sluchu,
  • „zalehnutí“ ucha,
  • nemožnost určení místa, odkud přichází zvuk (v případě kompletního ucpání zvukovodu),
  • bolestivost způsobenou drážděním zevního zvukovodu nebo bubínku,
  • slyšení neexistujících zvuků (často stálého tónu),
  • točení hlavy, závratě, ztráta orientace v prostoru, nevolnost nebo zvracení,
  • zánět zevního zvukovodu.

Aby k popsaným potížím nedošlo, je třeba o zevní zvukovod patřičně pečovat. Péče o zvukovod závisí na prašnosti prostředí a sklonu k nadměrné tvorbě mazu jednotlivce.

Hygiena zevního zvukovodu

Většina lidí žádnou zvláštní péči o zvukovod nepotřebuje. Některým lidem se tvoří nadměrné množství ušního mazu buď z důvodu, že k tvorbě nadměrného množství mazu mají sklon, nebo proto, že pobývají ve znečištěném prostředí.

  1. Za normálních podmínek není třeba se zvukovodu věnovat. Maz se postupně uvolňuje a při běžné hygieně jej postačí odstraňovat ze zevního ústí zvukovodu.
  2. Při nadměrné tvorbě ušního mazu lze zvukovody ošetřovat v lékárně zakoupeným zvláštním ušním sprejem, který dokáže cerumen rozpouštět. Uvolněný maz lze následně snadno ze zvukovodu odstranit ručníkem nebo ušní štětičkou.

Není-li ušní sprej k dispozici, lze v nouzi použít rostlinný olej. Olej nakapaný do zvukovodu cerumen uvolní (podobně jako sprej). Pak lze proudem vlažné vody (například pomocí sprchy nebo velké injekční stříkačky a vhodné hadičky) odstranit obsah zevního zvukovodu. Vždy je nutné použít příjemně vlažnou vodu a vyplachovat rovnoměrně (střídavě) obě uši, aby podrážděním nedošlo k točení hlavy nebo závrati.

Voda a zevní zvukovod

Zdravému uchu voda nevadí. Při potápění, koupání, sprchování nebo při prudkém dešti běžně voda vniká do zevního zvukovodu. Následně většina vody vyteče. Zbytku nevyteklé vody je dobré se zbavit. K jejímu odstranění nejlépe slouží ušní štětička (k tomu účelu vyrobená).

Voda se do zvukovodu dostává nejen lidem, ale i zvířatům. Některá zvířata se zbavují nečistot a zbytků vody ze zvukovodů prudkým třesením hlavou – pomocí odstředivé síly. Přítomnost vody ve zvukovodu je tedy přirozená.

Působí-li voda ve zvukovodu potíže, nejčastější příčinou bývá cerumen. Voda do zaneseného zvukovodu může proniknout a zvukovod dráždit. Voda pak může způsobit nebo zhoršit bolestivost znečištěného zvukovodu. Někdy může voda částečně naplnit dutiny ve znečištěném zvukovodu a při pohybu hlavou způsobovat různé zvuky a nepříjemné pocity (jako kdyby byl v uchu hmyz).

Obzvláště při nocování ve volné přírodě může mírný déšť nebo jen ranní rosa způsobit ve znečištěném zvukovodu bolesti, zvuky nebo jiné potíže. To vysvětluje vznik historek o přítomnosti hmyzu ve zvukovodu. Ne náhodou se škvor v mnoha krajích přezdívá „ušák“ nebo „uchavec“. Ve skutečnosti jakýkoli hmyz vleze do ucha pouze omylem a velmi neochotně.

Voda do zvukovodu nesmí jedině v případě onemocnění zvukovodu nebo bubínku (například po proděravění ušního bubínku). Častým problémem uší je svědění způsobené plísní.

Svědění uší a jejich nevhodné ošetřování

Svědění zevního zvukovodu s ušním mazem nesouvisí. Bývá způsobeno plísňovým onemocněním. Vhodný lék doporučí ušní nebo kožní lékař.

Je krajně nevhodné, používat k čištění uší (nebo k poškrábání) tvrdé předměty jako např. špejle, zápalka nebo dokonce drát. Při manipulaci nevhodným předmětem v zevním zvukovodu dochází k povrchovým oděrkám, které se mohou stát vstupní branou infekce. Tím může vzniknout zánět zvukovodu. Při neopatrném pohybu může dokonce dojít k nebezpečnému poranění ušního bubínku.

Článek odpovídá na následující otázky

Cílem tohoto článku je srozumitelně odpovědět na následující otázky. Kliknutím na tlačítko můžete vyjádřit svůj názor, jak se mu to podařilo. Pořadí otázek odpovídá pořadí jednotlivých částí textu článku.

  1. Co je zevní zvukovod?
  2. K čemu slouží ušní maz?
  3. Jaké potíže může způsobovat cerumen?
  4. Kdy se může a kdy se nesmí dostat voda do ucha?
  5. Proč je nevhodné užívat k čištění uší tvrdé předměty?

Informace o článku

  • personAutor: Jaroslav Pavelka
  • descriptionDatum vytvoření: 31. července 2012

Související články

Článek ve svém textu odkazuje následující zdroje (v uvedeném pořadí). Zdroje danou problematiku rozvádějí či zmiňují v dalších souvislostech.

Vyhledání lékařské péče: kdy, kde a jak naléhavě
3. prosince 2010
krvácenízlomeninyporaněníbolestcévyzánětbřichopohyborgányneúrazové
Vyhledání lékařské péče: kdy, kde a jak naléhavě
Úrazy a ostatní poruchy zdraví mají různý stupeň naléhavosti a způsob řešení od technické první pomoci přes hospitalizaci až po rehabilitaci.
Funkční poruchy trávení: zvracení, průjem, škytání, větry
10. září 2009
strava-zažívánízdravý životní styllátková výměnabřichobolestorgánycévyžaludekprevence
Funkční poruchy trávení: zvracení, průjem, škytání, větry
Mnohým funkčním poruchám trávení lze předejít dodržováním správných stravovacích návyků.
Zvětšené lymfatické uzliny
20. ledna 2009
kůže-podkožíteplotaušní-nosní-krčnízánětbolestzhoubnénezhoubnéneúrazovéorgánycévy
Zvětšené lymfatické uzliny
Normální lymfatické uzliny nejsou bolestivé ani hmatné. Zvětšení nebo bolestivost uzliny má vždy svůj důvod, po kterém je třeba pátrat. Nejčastěji se jedná o zánět, bohužel někdy i o nádor.
Plísňová onemocnění kůže
25. září 2011
kůže-podkožíošetřenínemocprevenceneúrazovébolestzánět
Plísňová onemocnění kůže
Projevem plísňového onemocnění je zapaření (zapářka) nebo opruzení kůže v místech nepřístupných vzduchu. Původcem jsou houbové mikroorganizmy, nejčastěji plísně nebo kvasinky. Nejrůznější plísně postihují čím dál více lidí a mají nejrůznější projevy.
Mikroorganizmus jako pomocník nebo nepřítel člověka
16. června 2008
mikroorganizmyantibiotikateplotazánětnemocstrava-zažívánízvracení
Mikroorganizmus jako pomocník nebo nepřítel člověka
Dostanou-li se jinak prospěšné bakterie do míst, kam nepatří, mohou způsobit nemoc. Jsou-li správné bakteriální kmeny na správném místě, pak vzniká oboustranně prospěšná spolupráce a tělo funguje jak má. Přirozená bakteriální flóra bývá vždy narušena užíváním antibiotik.
Kdy zánět léčit, kdy rozhánět a kdy podporovat
7. dubna 2014
zánětteplotanemocbolestušní-nosní-krčnílátková výměnaneúrazové
Kdy zánět léčit, kdy rozhánět a kdy podporovat
Různé druhy zánětů mají různý průběh a vývoj, různé příčiny a projevy. Podle druhu a vývoje zánětu je třeba proti němu někdy intenzivně bojovat, jindy je lépe ponechat zánětu přirozený průběh a někdy jej dokonce podporovat.