Srdeční infarkt: rozpoznání infarktu

Jak funguje srdce

Srdeční sval pumpuje krev do těla. Aby srdeční sval mohl dobře pracovat, musí být sám zásoben dostatečným množstvím okysličené krve. Zvláštní cévy rozvádějí krev srdcem, postupně se větví a ke každému kousku srdečního svalu přivádí krev pouze jediná céva.

V jiných svalech a orgánech k jednomu místu přivádí krev více cév, poškození jedné z nich je snadno nahrazeno ostatními a vzniklý problém se nemusí vůbec projevit. Zdravá céva má ve stěně sval a je schopna se rozšiřovat nebo zužovat – podle nároků zásobovaného místa.

Člověk trénovaný pravidelnou zátěží je schopen v případě potřeby několikanásobně zvýšit práci srdce; zrychlením akce srdeční, zvýšením krevního tlaku a zvýšením stažlivosti srdce. Je-li srdeční sval dostatečně zásoben krví, zvýšení srdeční aktivity si člověk ani neuvědomuje, nemá žádné potíže.

Srdeční rytmus je určován zvláštním uzlíkem, z něhož vychází v určitých intervalech impulzy a stahy srdeční se rozšiřují po srdci systematicky speciálním nervovým převodním systémem.

Projevy onemocnění srdečních cév

Srdeční cévy podléhají stárnutí stejně, jako ostatní cévy v těle. Jejich kornatění (ateroskleróza) se vyvíjí:

Proces kornatění cév začíná již v dětském věku a v průběhu života se zhoršuje. Jestliže z důvodu kornatění srdeční sval dostává v daném okamžiku méně krve než potřebuje, nemoc se projeví pálivou nebo svíravou bolestí za hrudní kostí. Bolest vyzařuje do zad, do krku, do horní končetiny nebo do břicha (podle umístění postiženého ložiska na srdci).

Potíže mohou samovolně po zklidnění ustat a opět se vrátit při stresu, námaze, nebo jen při přejedení. Tento stav může být dlouhodobý, pak se nazývá angína pectoris.

Jestliže dojde k (téměř) úplnému uzávěru některé srdeční cévy, do určitého okrsku srdečního svalu nepřichází žádná krev. Náhle vzniknou potíže podobné, jako při angíně pectoris, ale intenzivnější. Pak postižená část srdce přestává správně pracovat – vzniká srdeční infarkt.

Závažnost infarktu podle rozsahu a umístění

V případě postižení malého rozsahu (například pouze část stěny srdeční) bez postižení převodního systému vzniknou potíže a bolesti, ale stav se může sám upravit. Drobná postižená část srdce sice odumře, ale později se zahojí jizvou a na funkci srdce nemusí zůstat žádné následky – jedná se o tzv. přechozený infarkt.

V případě narušení převodního systému bude podle rozsahu a umístění ložiska infarkt závažný a vzniká porucha rytmu nebo dokonce zástava srdce během několika sekund.

V případě závažného infarktu se srdeční zástavou může zachránit život okamžitá resuscitace. Po úspěšné resuscitaci a prokázání infarktu EKG záznamem (záznam infarktem změněné elektrické aktivity srdeční) má pacient šanci dostat se včas k výkonu na specializované pracoviště.

Dříve než dojde k odumření infarktem ohroženého svalu, může se podařit do postižené cévy zavedenou sondou obnovit průtok krve a infarkt se vůbec nevyvine. Výsledkem je vyléčení a návrat do plného zdraví během několika dnů.

Článek odpovídá na následující otázky

Cílem tohoto článku je srozumitelně odpovědět na následující otázky. Kliknutím na tlačítko můžete vyjádřit svůj názor, jak se mu to podařilo. Pořadí otázek odpovídá pořadí jednotlivých částí textu článku.

Informace o článku

• personAutor: Jaroslav Pavelka
• descriptionDatum vytvoření: 12. května 2008

• Sdílet na Facebooku
• Sdílet na Twitteru
• Navrhnout úpravy článku

Související články

Článek ve svém textu odkazuje následující zdroje (v uvedeném pořadí). Zdroje danou problematiku rozvádějí či zmiňují v dalších souvislostech.