Proč nelze mít svá oblíbená antibiotika

Nežádoucí bakterie jsou v lidském těle likvidovány bílými krvinkami. Antibiotika mohou bílým krvinkám pomoci, pokud bakterie dočasně vítězí. To se projevuje rozvojem zánětu.

  • iAutor: Jaroslav Pavelka
  • iDatum vytvoření: 14. května 2008
  • iDatum revize: 4. srpna 2020
 

Rozvoj zánětlivého onemocnění s celkovými a místními příznaky je důvodem k lékařskému vyšetření a nasazení antibiotik. Jestliže není imunitní systém dostatečně připraven, mohou dočasně vítězit bakterie. Pak se vyvíjejí místní i celkové příznaky zánětlivého onemocnění jako např. angína. Podle stupně a závažnosti těchto příznaků lékař nasadí vhodná antibiotika.

Vždy je výhodou, vyhledat svého praktického lékaře, který pacienta dobře zná na rozdíl od cizího lékaře na pohotovosti. Ten vždy nejlépe posoudí závažnost onemocnění a jeho souvislost s celkovým zdravotním stavem pacienta. Zohlední přitom ostatní dlouhodobé nemoci, stav imunity, předchozí užívání antibiotik, eventuální alergie, vlivy prostředí a dokáže nejlépe předvídat reakci na léky.

Proč různé druhy antibiotik

S objevem penicilínu jako prvního známého antibiotika nastala éra vzájemného působení bakterií a antibiotik. Penicilín bakterie neničí, ale znemožňuje jejich množení. Nenarůstá-li tedy po nasazení penicilínu množství útočících bakterií, jsou bílé krvinky snáze schopny stávající útočníky zlikvidovat.

iČást bakterií se však dokáže adaptovat a pomnožit se v pro ně jedovatém penicilínovém prostředí. Tuto odolnost uloží do své genetické informace a potomci těchto bakterií budou navždy proti tomuto typu penicilínu odolní (rezistentní).

Chorobu způsobenou takto adaptovaným druhem bakterií již nelze léčit stejným penicilínem. Může jít o tutéž zánětlivou nemoc nebo o zcela jinou jako je angína, zápal plic, zánět ledvin, infekce močových cest, gynekologický zánět. Proto byl vyvinut jiný typ penicilínu, proti kterému se tento adaptovaný druh bakterií neuměl bránit.

Po zlikvidování celé kolonie bakterií nakonec vždy přežije několik takových, kterým se mutací obrana vydařila. Jejich pomnožením vznikají nové kmeny bakterií odolné vůči novému typu penicilínu. Následně byla objevena nová antibiotika, která nové bakterie přímo hubí. Tak stále vznikají další a další generace nových antibiotik a zároveň resistentních bakterií.

iPři závažných onemocněních mnohdy bývá nutné kombinovat různá antibiotika. Nedobráním doporučené dávky antibiotika se zvyšuje množství přežívajících bakterií a tím se podporuje vznik rezistentních bakteriálních kmenů vůči danému antibiotiku!

Kultivace a citlivost na antibiotika

Než lékař nasadí antibiotika pro zánětlivé onemocnění, provádí se odběr biologického materiálu za účelem kultivace a citlivosti na antibiotika (K+C). Umožní-li to podmínky a čas, provede se výtěr z nemocné tělní dutiny, nebo se odebere sekret z rány, moč nebo krev.

  1. Biologický materiál obsahující bakterie je uložen na živnou půdu do termostatu. Při teplotě 37 °C se zde bakterie velmi ochotně množí, probíhá tzv. kultivace. Bakteriální kmeny je pak možné určit a pojmenovat.
  2. Na ploše živné půdy jsou rozloženy vzorky různých antibiotik. Po 2 dnech je dobře vidět, která antibiotika proti kterým bakteriím působí, tzv. stupeň citlivosti na antibiotika. V místech působnosti antibiotika se bakterie nerozmnožily.

Jestliže není možnost provést vyšetření K+C v začátku onemocnění, nasadí lékař antibiotika zkusmo a doufá v jejich účinnost. Později se může doplnit K+C a dle výsledku antibiotika eventuálně změnit.

Preventivní podávání antibiotik

Antibiotika nepůsobí proti virovým onemocněním, například proti chřipce nebo koronaviru. Přesto pacient za určitých podmínek při chřipce antibiotika od svého lékaře může dostat. Smyslem takového léčení je předejít bakteriálním komplikacím původně virového onemocnění. Například předejít vzniku zápalu plic jakožto komplikace chřipkového onemocnění.

Někteří lidé mají uměle sníženou imunitu (například po transplantaci orgánu). Pak je logické, že je nutné nasadit antibiotika při každém podezření na zánětlivou chorobu, ale i při prostém vytržení zubu.

Negativní účinky antibiotik

Užívání antibiotik napomáhá imunitnímu systému zlikvidovat příčinu zánětlivého onemocnění. Antibiotika však nepůsobí pouze proti původci onemocnění, ale proti všem mikrobům v těle citlivým na daný druh antibiotika. Tím narušují harmonickou rovnováhu a spolupráci obrovského množství mikroorganizmů v lidském těle.

Původní kmeny blahodárně působících bakterií bývají antibiotiky vyhubeny nebo oslabeny. Následně jsou nahrazeny jinými bakteriálními kmeny s různými negativními projevy (svědění až pálení sliznic, zažívací a trávicí potíže). Takto změněné prostředí umožní pomnožení kvasinek a plísní, které je špatně léčitelné.

iOpakované nadměrné užívání antibiotik vede k oslabení imunitního systému. Přibývá i alergických reakcí na antibiotika. Tomu se bohužel nelze zcela vyvarovat než předejitím nadměrného užívání antibiotik.

Článek odpovídá na následující otázky

Cílem tohoto článku je srozumitelně odpovědět na následující otázky. Kliknutím na tlačítko můžete vyjádřit svůj názor, jak se mu to podařilo. Pořadí otázek odpovídá pořadí jednotlivých částí textu článku.

  1. Za jakých podmínek je vhodné nasazení léčby antibiotiky?
  2. Proč je lépe vždy vyhledat svého lékaře než cizího?
  3. Proč se vyvíjejí nové druhy antibiotik?
  4. Proč je nutné antibiotika dobrat?
  5. Co znamená kultivace a citlivost na antibiotika?
  6. Kdy je vhodné podat antibiotika preventivně?
  7. V čem spočívají negativní účinky antibiotik?
  • iAutor: Jaroslav Pavelka
  • iDatum vytvoření: 14. května 2008
  • iDatum revize: 4. srpna 2020

Přispějte na tento web

Víte, že Pralék je nevýdělečnou aktivitou autora? Jakýmkoli finančním příspěvkem podpoříte rozvoj Praléku.

Související články

Článek ve svém textu odkazuje následující zdroje (v uvedeném pořadí). Zdroje danou problematiku rozvádějí či zmiňují v dalších souvislostech.

Bakterie jako pomocník a nepřítel člověka
16. června 2008
imikroorganizmyiantibiotikaizánětikrevihygienainevolnostizvracení
Bakterie jako pomocník a nepřítel člověka
Bakterie a celé bakteriální kmeny jsou pro lidské tělo prospěšné, pokud se vyskytují na příslušných místech. Jakmile se však dostanou, kam nepatří, mohou způsobit nemoc. Přirozená bakteriální flóra bývá vždy narušena užíváním antibiotik.
Bakterie jako pomocník a nepřítel člověka, /bakterie
Kdy zánět léčit, kdy rozhánět a kdy podporovat
7. dubna 2014
izánětiteplotaiimunitaipoceníiantibiotikaialergieiúraz
Kdy zánět léčit, kdy rozhánět a kdy podporovat
Různé druhy zánětů mají různý průběh a vývoj, různé příčiny a projevy. Podle druhu a vývoje zánětu je třeba proti němu někdy intenzivně bojovat, jindy je lépe ponechat zánětu přirozený průběh a někdy jej dokonce podporovat.
Kdy zánět léčit, kdy rozhánět a kdy podporovat, /vyvoj_zanetu
Jak nepodlehnout chřipce
5. února 2020
iimunitaiprevenceimikroorganizmyizdravý životní stylihygienaiteplota
Jak nepodlehnout chřipce
Na lidský organismus neustále útočí různé viry a bakterie způsobující choroby od chřipky až po meningitidu. Přirozená imunita většinu z nich odbourá bez povšimnutí. Laická představa, že se člověk nakazí ihned, jakmile mu jiný nemocný předá své bacily, je zcela mylná.
Jak nepodlehnout chřipce, /jak_neonemocnet
Nachlazení a bolesti v krku
9. prosince 2008
iangínaiimunitaimikroorganizmyiteplotaizánětiuzlinyibouličkaiprevence
Nachlazení a bolesti v krku
Bolesti v krku mohou přejít v angínu, která je pro připravený organizmus zvládnutelná. Až teprve komplikace angíny mohou způsobit trvalé poškození zdraví.
Nachlazení a bolesti v krku, /angina
Obranyschopnost organizmu
1. června 2008
izdravý životní styliprevenceialergieimikroorganizmyiantibiotikaizánět
Obranyschopnost organizmu
Imunita je obrana organizmu proti cizí škodlivině. V průběhu života se imunita mění. Lze ji podpořit zdravým způsobem života nebo naopak oslabit nadměrným užíváním léků, zejména antibiotik.
Obranyschopnost organizmu, /imunita
Co je a co není alergická reakce
14. dubna 2020
ialergieijediimunitaizánětimikroorganizmy
Co je a co není alergická reakce
Alergie je nepřiměřená reakce organismu na běžně neškodnou látku. Látka způsobující alergii se nazývá alergen. Alergenem se tedy mohou stát cizorodé bílkoviny jako např. pylová zrna, plísně, složky potravy, jed bodavého hmyzu, částice prachu nebo chemické prvky, a to nejčastěji kovy.
Co je a co není alergická reakce, /alergie
Močové kameny a ledvinová kolika
13. srpna 2008
iledvinyimočikolikaiprevenceineúrazovéikrváceníizvraceníizánět
Močové kameny a ledvinová kolika
V močovém ústrojí mohou vzniknout kameny. Tlakem moči a prodíráním se kamenu močovodem pak může vzniknout ledvinová kolika.
Močové kameny a ledvinová kolika, /mocove_kameny
Zánět močové trubice a močového měchýře žen
27. ledna 2010
imočizánětiprochlazeníibřichoipoceníineúrazovéiprevenceikrvácení
Zánět močové trubice a močového měchýře žen
Zánět močového měchýře je nepříjemné a velmi bolestivé onemocnění, které není nakažlivé ani nebezpečné. Postihuje nejčastěji mladé ženy a bohužel se vracívá. Není souvislost mezi zánětem močového měchýře a zanedbáváním hygieny.
Zánět močové trubice a močového měchýře žen, /mocova_infekce

Nová elektronická kniha

Chystáme se vydat e-book se články tohoto webu. Získáte tím všechny články autora do své oblíbené čtečky. Koupí e-booku navíc podpoříte autora a další rozvoj tohoto webu.

  1. iE-book pro všechny druhy čteček plus formát PDF.
  2. iAutomatické aktualizace a přidávání nových článků!
  3. iZajímá Vás e-book?